Obleky jsou jako lidi: dobré a špatné. U lidí to není až tak lehké rozpoznat, ale u obleku stačí pohled a jeden dotek a bude vám vše okamžitě jasné.
Knoflíky
Opravdu kvalitní obleky mají velmi zřídkakdy knoflíky z plastu, místo něj se používá například rohovina. Všímejte si ale i toho, jakým způsobem jsou přišité. Šicí stroj neumí pořádně udělat krček u knoflíku (to je tak nit obmotaná mezi knoflíkem a látkou, která vytváří několikamilimetrovou mezeru). Precizní krček svědčí o ručním šití.
Podšívka
Nejčastějším materiálem na podšívky je hedvábí, levné obleky budou mít nejspíš syntetickou náhradu. I když možná na omak nebo na pohled kvalitu látky nepoznáte, rozhodně poznáte, zda je steh rovný a jestli je celkově podšívka symetricky všitá. (Mimochodem, pravé hedvábí poznáte tak, že když jej začnete o sebe mnout bude „vrzat“ – vydávat specifický zvuk, který umělotina nedělá.)
Rukávy
Podle rukávu poznáte skutečnou krejčovinu. Krom toho, že takzvaná hlava rukávu (šev, co máte na rameni) musí dokonale sedět a neměla by mít jedinou vlnku, což je při výrobě dost obtížné, knoflíky u zápěstí by měly být funkční, nejen na ozdobu.
Prošívání a stehy
Pravidelnost, pravidelnost, pravidelnost. Obleky šité mistrem budou mají dokonalý, symetrický steh. Po celém lemu je ve stejné vzdálenosti od okraje. Steh šití přímo jehlou a nití je také rozpoznatelný. Laciné obleky nebudou šity s takovou pozorností. Pozornost věnujte švům u kapes, dolního lemu a límce.
Látka
Asi je docela jasné, že laciný oblek nebude z extra kvalitní látky. Ale oblek drahý z levné látky být může a značka bude doufat, že to nikdo nepozná. Jakmile se oblek přehnaně leskne, nejenže budete možná vypadat jako Elvis, ale látka bude pravděpodobně umělá. Z přírodního materiálu bude jasná prodyšnost a pokud nejde o přírodní kašmír, nebude nikdy tak hladký jako polyester.
