Česko je země krásná, zvláště pokud se na ni díváte z výšky. I když tento pohled může leckdy deformovat realitu. Krajinu totiž vidíme z dálky, a nevidíme tak díky tomu různé věci, které ji jinak při přízemním pohledu z blízka mohou hyzdit – lidskou zaneřáděnost nebo aleje sloupů elektrického vedení.
Společnost Upvision.cz, zabývající se profesionální prací s drony, nám poskytla několik snímků nádherných lokalit, které jsou krásné nejenom z výšky, ale zblízka snad ještě víc. Už jste je navštívili?
1. Bošilec a jeho hrací mostek
Dvacet pět kilometrů severně od Českých Budějovic, nedaleko Veselí nad Lužnicí, leží malá vesnice Bošilec. Je vklíněna mezi Horusický a Bošilecký rybník. Půvabné domy, kostel svatého Martina, rovinatá krajina – ideální tip na víkend. Největší místní atrakcí je ale malý, kamenný mostek na kraji vesnice. Ano, je to ten známý Bošilecký mostek, o němž se zpívá v populární lidové písni „Na tom bošileckým mostku“. Píseň vznikla v dobách, kdy sem jezdívalo třeboňské panstvo a na hrázi rybníka, nedaleko mostku, který překlenuje výpusť vody z rybníka, hrálo vrhcáby neboli kostky.
2. Nové Město nad Metují a Jurkovičova pestrá lávka
Mnoho turistů, kteří do Nového Města nad Metují, desetitisícového městečka, zamíří, navštíví především zámek a rozkošné náměstí. Někteří si neopomenou odskočit do Pekla – nedaleké osady s krásnou Bartoňovou útulnou – restaurací postavenou podle návrhu slovenského architekta Dušana Jurkoviče, autora fenomenálních Pusteven na Radhošti. Pokud se ale chcete pokochat jeho typickým pitoreskním rukopisem připomínajícím lidovou architekturu jihovýchodní Moravy, není potřeba opouštět brány města. Krytá lávka s věžičkou uprostřed vede do zámeckých zahrad a procházka po ní slibuje nevšední zážitek. Navíc byste v okolí těžko hledali fotogeničtější objekt. Skvěle vypadá nejen ze shora.
3. Hrusice a kouzelné okolí Ladova dětství
Ladova víska v malebném kraji u Sázavy je konejšivým zhmotněním toho, jak člověk proniká do přírody a natrvalo se v ní usazuje. Konejšivým proto, že existují daleko hustější a zaplněnější lidská sídla, z nichž pak utíkáme o víkendech právě do takovýchto vesnic – ostatně při zkoumavém pohledu tu rozpoznáme mnoho obydlí čistě rekreačního charakteru. Rovněž zdejší příroda, jakkoli bezesporu čistá a osvěžující, je modelována člověkem – lesy slouží povětšinou jako hospodářské a v zahradách najdeme druhy rostlin snad ze všech koutů světa. Lada by možná dnes už svou ves ani nepoznal, snad až na ten kostel sv. Václava, který tvoří dominantu Hrusic, třebaže jen tvarovou, protože takovou návštěvnost jako kdysi už zřejmě nezažívá.
Po časem překrytých Ladových stopách se můžete vypravit ke zřícenině hradu Zlenice známého z jeho obrazů, Mikešovou stezkou probrouzdat širší okolí a dostat se tak do kraje barona Ringhoffera, který zde postavil mimo jiné pivovar ve Velkých Popovicích, a stejně tak je se jménem tohoto rodu spojen i barokní zámek Štiřín. Nebo se vydejte z Hrusic opačným směrem na východ a po pár kilometrech dorazíte až k Ondřejovské observatoři v secesním slohu, zasazené v líbezném anglickém parku.
4. Tiské stěny a krajina tichých skal
Západní výchozy Labských pískovců s úchvatnými skalními městy se zdají být přirozenější a lidskou činností netknutější než hojněji navštěvovanější Český ráj, Adršpach nebo blízké Českosaské Švýcarsko. Pravda, lidé se do Tiských stěn až do konce 18. století báli vůbec chodit, natož tu provozovat nějakou činnost, jenže pak přišli první turisté a s nimi i nezbytné zásahy do přirozeného prostředí. Vždyť dnes se tu můžeme procházet přímo po vrcholech skalních věží a hradeb, kam musely být nejprve vybudovány zabezpečené cesty. Ani les není původní – dávné smíšené bučiny nahradila bříza a uměle se dosazuje borovice, která má zpevňovat erozí destabilizovaná území.
5. Terezín a krása vojenského pořádku
Malé pevnostní město nedaleko Litoměřic. Bylo založeno v roce 1780 a jako pevnost začalo sloužit od roku 1780. Terezín svoje hlavní poslání bránit vstupu nepřátelských vojsk do nitra Čech nemusel nikdy splnit. Pevnost byla totiž považována za nepřekonatelnou, již samotná její existence na odstrašení protivníka stačila. Později, když války získaly zcela jiný charakter a pevností již nebylo tolik potřeba, se stal Terezín klasickým kasárenským městem a také žalářem. Neblaze proslul za druhé světové války, kdy v něm vzniklo židovské ghetto a věznice gestapa.
Přestože je s městem spojena tragická historie, nemělo by nám to bránit v obdivu k nádhernému příkladu pevnostního stavitelského umění konce 18. století. Především z výšky vynikne přísně vojenský šachovnicový půdorys města, které je chráněno mohutným opevněním. Navštivte také Litoměřice, město s velmi zachovaným historickým jádrem, které je neprávem opomíjeno. A především prozkoumejte sopečné České středohoří – snad nejpitoresknější krajinu celého Česka.
6. Müllerova vila a zcela jiný prostor
V Praze Střešovicích na Ořechovce stojí Müllerova vila. Doslova stojí, nevypadá, že by byla postupně postavena. Jakoby se tam náhodou vyskytla. Luxusní funkcionalistickou vilu si nechal postavit od architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty František Müller, bohatý spolumajitel firmy Kapsa-Müller. Chtěl se totiž přestěhovat s rodinou z Plzně do Prahy. Vila vyvolávala kontroverze už v době plánování, projekt se musel několikrát upravit. Architektu Adolfu Loosovi se nejvíce vytýkalo, že dům je navenek příliš strohý. Nepřítel ornamentů ale odpovídal, že staví pro obyvatele a nikoliv pro diváky. Zpochybněna byla i funkčnost domu jako celku. Když například do garáže zaparkovalo auto, byly výfukové plyny cítit po celém domě. Majitel domu František Müller se nakonec sám udusil při zatápění v kotelně. Přesto je vila z roku 1928-1930 považována za jeden z vrcholů světové avantgardy a je příkladem vzácné shody mezi osvíceným klientem a geniálním architektem.
7. Františkovy Lázně, město stvořené pro klid
Na západě Čech, nedaleko Chebu v kdysi promáčené krajině, na půdě sycené vývěry minerálek vzniklo půvabné lázeňské město, pojmenované na počest císaře Františka I.
Františkovy Lázně jsou ojedinělé tím, že vznikly na konci 18. století podle jednotného urbanistického plánu a tím se liší od chaoticky rostoucích Karlových Varů i od věkově sesterských Mariánských Lázní, které tísní horské údolí. „Frantovky“ jsou do široka rozloženy v nížině, lázeňské centrum je vystavené v pravém úhlu, ale v druhém plánu je obklopeno rezidenčními vilami a zahradními hotely. Ve třetím plánu se pak nacházejí vycházkové restaurace a pavilony.
Striktní lázeňský charakter projevující se žlutobílými fasádami, písčitými cestami a udržovanými parky vrcholí balneologickými budovami, které působí tak ušlechtile, tak anglicky, až nepatřičně do českého prostředí. Navštivte naše nejpůvabnější lázně teď na jaře, kdy svěžest krajiny, kultivovanost prostředí a léčivý duch prostý sevřenosti starých historických měst povznese každého na duchu i těle.
Jan Hogh
A 5 míst, kam utéct z rozpáleného města, najdete zde.
