Čtyřicetiletý Marcelin Dumoulin a jeho sedmatřicetiletá žena Francine zmizeli patnáctého srpna válečného roku 1942. Jejich pohřbu se teprve po pětasedmdesáti letech dočkaly dvě z jejich sedmi osiřelých dětí.
Pro Marcelina byl strmý výšlap v Bernských Alpách za dobytkem rutinou. Tentokrát s ním však poprvé šla i jeho manželka – Francine byla obvykle neustále těhotná, takže svého muže na náročných cestách nikdy doprovázet nemohla. Tento srpnový den tak byl pro švýcarský pár jistě výjimečným. Jedna z přeživších dcer na onen den živě vzpomíná. Den byl jasný a otec si zpíval – poslední chvíle šťastného manželství.
Nevrátili se. Jejich děti byly rozděleny do různých rodin, staly se z nich téměř cizinci, ale nikdy nepřestávaly doufat, že budou nalezeny alespoň ostatky jejich rodičů. Uzavření tohoto smutného příběhu se dočkaly dvě přeživší dcery roku 2017. Po sedmdesáti pěti letech.
Nedaleko lyžařského střediska ve výšce 2600 metrů nad mořem byla nalezena dvě perfektně zachovalá těla muže a ženy v oblečení z dob druhé světové války. Okolo ostatků ležely i další dobové věci jako skleněná lahev, batoh a plechové misky.
Dcera Monique Gautschy-Dumoulin s fotkou svých rodičů.
Pár zřejmě spadl do trhliny a jejich těla ledovec Tsanfleuron vydal až s neúprosným táním v posledních letech. Horská služba počítá s tím, že se díky tání ledovců objasní několik podobných případů.
Na pohřeb svých dlouho pohřešovaných rodičů si dcery oblékly bílou barvu – na připomenutí jejich nikdy neutichající naděje.
Jan Králík
