Čtyřiadvacetiletá studentka historie se během jednoho roku stala jednou z nejvýkonnějších odstřelovačů všech dob. Během druhé světové války „ulovila“ neuvěřitelných 309 nacistů – z toho 36 sniperů.
Narozena roku 1916 na dnešní Ukrajině, dospěla Ljudmila už v raném mládí – od čtrnácti let pracovala v kyjevské zbrojnici, trénovala jako amatérský odstřelovač, v patnácti otěhotněla, v šestnácti se vdala a brzy nato rozvedla. Její život se ale kompletně změnil v červnu 1941, kdy se Hitler obrátil proti svému bývalému spojenci Stalinovi.
Pavličenková byla mezi prvními horlivými dobrovolníky, její válečné nadšení ale neopětovalo mužské osazenstvo Rudé armády. Výsměch ji neodradil, odmítla se stát zdravotní sestrou – to byla činnost, která se spíš očekávala od tak křehké dívky.
Časem jí dali příležitost: pušku a dva nic netušící nepřátelské vojáky v dostřelu. Ljudmila úspěšně prošla „konkurzem“. Pavličenková byla jedna z prvních ženských sniperů Rudé armády, ale do konce války jich přibylo ještě na dva tisíce. Pouhá pětistovka z nich přežila.
Během prvních 75 dní na bitevní linii v Moldávii zastřelila 187 německých vojáků, vyklubala se z ní velmi schopná a nadaná sniperka, její výkon během následujících měsíců vůbec nezakolísal. Bitvy o Oděsu a Sevastopol byly jenom dalším zářezem v jejím dlouhém listu úspěchů.
Nejnapínavější událostí byl dle jejích vlastních slov tři dny trvající duel s nepřátelským odstřelovačem. Úkol si žádal silnou vůli a výdrž, na některých pozicích musela být prakticky bez hnutí až 20 hodin. Stačil jeden zbrklý pohyb a byl by konec – takovou chybu nakonec udělal její protivník. Stal se oním třicátým šestým odstřelovačem, který si Ljudmila připsala na seznam.
Za celou její kariéru byla několikrát poraněna, čtvrté zranění – šrapnel v obličeji – jí vysloužil stáhnutí ze služby. Němci se dokonce pokusili Pavličenkovou během jejího času ve výslužbě úplatky dostat na svoji stranu, ona se ale po zbytek války věnovala výcviku sniperských nováčků.
Ljudmila Pavličenková – hvězda vítězného Ruska, perfektní materiál sovětské propagandy. Po válce podnikla tour po spojeneckých zemích, byla první sovětskou občankou hoštěnou v Bílém domě – ze Spojených států si odvezla poněkud zvláštní celoživotní přátelství s Eleanorou Roosveltovou.
Zemřela v Moskvě roku 1974.
Pavličenková nebyla jedinou známou odstřelovačkou Rudé armády
Dvacetiletá blondýnka Roza Shanina neměla takové válečné štěstí jako Pavličenková. Poté, co její tři bratři padli na frontě, přidala se tehdy osmnáctiletá dívka k ženským sniperkám – během služby získala 59 potvrzených zabití. V lednu 1945 během bojů ve Východním Prusku zemřelo 72 lidí ze 78 z jejího praporu. S posledními výstřely zemřela i dvacetiletá Roza – zůstal po ní obsáhlý deník z fronty.
Anna Samsová
A zde si přečtěte o vojákovi wermachtu, který se obětoval pro záchranu Židů.
