Turínské plátno je relikvie, o níž se zvlášť v katolické církvi tradovalo, že je plátnem, do kterého bylo krátce po ukřižování zabaleno tělo Ježíše Krista, poté co jej z kříže sňali Josef z Arimatie a Nikodém. Záhadné plátno, na němž je viditelný otisk mužské postavy, nyní vědci s konečnou platností označili za falzifikát.
Stovky let bezpočet křesťanů věřilo, že Turínské plátno je kusem látky, do něhož bylo zabaleno Ježíšovo tělo bezprostředně po ukřižování. Podle nejnovějších vědeckých výzkumů je plátno, jehož název odkazuje k italskému Turínu, v němž bylo od roku 1578 uchováváno, s největší pravděpodobností středověkým podvrhem. Podle agentury Reuters to dokazuje analýza krvavých stop na artefaktu.
Nejnovější studie se zaměřila na tok krve, který by byl následkem zranění na levé ruce, předloktích, okolo pasu a na boku, kde podle bible Ježíše na kříži kopím probodl římský voják Longinus. Výzkumníci simulovali zranění za použití drobných nádobek s tekutinou připomínající krev. Ty umístili v případě dobrovolníka na zápěstí v místech, kde by v případě ukřižování rukou pronikl hřeb, a v případě figuríny na boku v místě zranění od kopí. Následná měření prokázala, že směr a chování potůčků krve neodpovídají těm, které se podle detailních fotografií na plátně nacházejí.
Ať už dobrovolník zaujímal jakékoli pozice vleže, pohyb krve nikdy neodpovídal vzorům na plátnu. Budeme-li předpokládat, že rudé skvrny na Turínském plátně jsou opravdu krví ze zranění po ukřižování, pak experimenty prokázaly, že způsob vzniku skvrn v jedné části těla neodpovídá způsobu v části jiné, uvádí studie.
Podle skeptiků je plátno o rozměrech 4,4 x 1,1 metru precizně vyrobeným středověkým padělkem. Testy provedené uhlíkovou metodou z roku 1988 relikvii datují mezi roky 1260 a 1390, avšak často bývá zpochybňována jejich přesnost. Výsledky nynějšího vyšetřování byly zveřejněny v nejnovějším vydání časopisu Journal of Forensic Sciences. Přestože se nejedná o první analýzu, která se týká ověřování autencitity plátna, představuje jednoznačně nejsilnější důkaz.
Další hřebíček do církevní rakve? Římskokatolická církev se dosud k autenticitě látky, jejíž historie je poměrně dlouhá a kontroverzní, nevyjádřila. Poprvé se plátno objevilo na Středním východě a ve Francii, odkud se v roce 1578 dostalo do majetku italského šlechtického rodu Savojů v Turíně. V roce 1983 ho bývalý král Umberto II. odkázal papeži Janu Pavlovi. V roce 1997 plátno uniklo zničení, když ho z hořící turínské katedrály zachránil požárník.
Petra Vomelová
Pokud církevních zázraků nemáte dost, podívejte se, jak socha Panny Marie v Novém Mexiku pláče olivové slzy.
