Tmavá pleť, světlé vlasy. Touhle zvláštní kombinací vynikají Melanésané, ale další a mnohem zajímavější je ukrytá v jejich DNA. Pozoruhodní obyvatelé ostrovních oblastí jihozápadním Pacifiku matou hlavy mnoha vědcům, kteří se snaží rozlousknout genetickou hádanku jejich prazvláštního původu. Je totiž dost možné, že právě Melanésané v sobě nosí stopy doposud neznámého, dávno vyhynulého hominida.
Před několika lety vědci konečně našli důkaz o intimních vztazích mezi Homo Sapiens, tedy moderními lidmi, a neandrtálci – tyto styky úspěšně stvořily zdravé potomky a v celkové lidské populaci tak stále přežívá až 20 % neandrtálského genomu.
Ještě méně probádaným temným místem v tomto pěkně okořeněném lidském koktejlu jsou Denisované (vyhynulí příslušníci rodu homo, blízcí neandrtálcům, zvaní též Homo denisoviensis), o jejichž existenci víme teprve poměrně krátkou dobu díky pár zlomkům kostí nalezených v Děnisově jeskyni v ruské Sibiři roku 2008.
A teď se konečně dostaneme k Melanésanům. Tahle australoidní rasa v sobě totiž jako jediná probádaná nosí denisovanské geny, které byly doposud nalezeny pouze na tak vzdáleném místě od pacifické Melanésie, jako je Sibiř.
Ryan Bohlender z prestižního Andersonova centra pro výzkum rakoviny při americké Texaské univerzitě přišel s odvážným tvrzením právě při podrobném zkoumání melanézské DNA. Vyloučil přítomnost genetických stop neandrtálců i denisovanů a místo toho představil teorii o třetím neznámém vyhynulém hominidu, který by se tak stal dalším dílem do skládačky o původu rozmanité lidské rasy.
Vodítkem k této teorii by mohly být právě ony blonďaté vlasy, neobvyklé mimo populace Evropy, střední Asie a severní Afriky. U Melanésanů najdeme okolo 90 % dětí se zcela světlými, kudrnatými loknami. Za toto zbarvení je odpovědná mutace genu TYRP1, ovšem v Melanésii zcela nezávisle a pomocí jiného mechanismu, než díky kterému rostou blond vlasy europoidní rase. A tahle rarita může mít původce právě v onom neznámém lidském předku.
Jak to bylo se vznikem tohoto udivujícího domorodého obyvatelstva zatím tedy není úplně jasné a asi ještě dlouhou dobu nebude, stejně jako kompletní vyluštění otázky o vzniku člověka a dalších palčivých otázek zaměstnávajících vědce na několik staletí dopředu.
Jan Králík
A na závěr ještě jedna čerstvá perlička z oblasti vědeckého bádání – Plešatí muži působí podle výzkumu inteligentněji a dokonce atraktivněji než ti s vlasy. Proč tomu tak je?
