Poslední dobou se vyrojilo mnoho obdivovatelů baťovského systému. Nadšeně zmiňují, jaký byl Baťa génius a ptají se, proč se dneska nedržíme jeho principů. A nebudujeme dle nich svoje firmy, nebo dokonce společnost, národ. Patos v příspěvcích samozřejmě nechybí. Dokonce se pořádají konference, kde celkem neúspěšní podnikatelé nebo všemožní certifikovaní koučové prezentují vznešené myšlenky zlínského zázraku.
Přečetl jsem hodně knížek o Baťovi, ať už Tomášovi, nebo Janu Antonínovi. Systém, který oba vybudovali, respektive jeden vybudoval a druhý spíše udržel (což samo o sobě není o nic jednodušší), si zaslouží respekt. Ale také nezaujatý a v mnohém i kritický pohled.
Položil jsem si základní otázku — uspěl by Baťův systém dnes? Zvláště mám na mysli tolik obdivovaný systém řízení lidských zdrojů. Aktuální timeline na Linkedln toho je plná.
Systém to byl skvělý, ale hlavně pro dobu před 90 lety. Politická i hospodářská situace byla zcela odlišná. Mohl by dnes Baťa veřejně říkat, že nezaměstnává vdané ženy, protože nemohou být dobré pracovnice, když se mají starat o domácí zázemí — tedy vařit a uklízet? Mohl by dnes ovládat celý Zlín? Ať již sám nebo přes loajální lidi? Nevadilo by dnešním novinářům, že byl 9 let starostou města a zároveň podnikatelem? Odpovězte si.
Nepovedlo se Baťovi prosadit a vybudovat mnohé právě díky svému vlivu a často i střetu zájmů? Zajímavé otázky, na které je ale z dnešního pohledu nesmyslné odpovídat. V roce 1925 bylo novému státu pouhých sedm let, budovatelský elán na maximu. Podnikání mělo jiná pravidla—jen namátkou — neexistovala genderová studia, inspektoráty práce, s ochranou životního prostředí si nikdo nelámal hlavu a neopomíjejme ani stále ještě trvající nadšení z nové republiky.
Mohl by být dnes nábor pracovníků stejný jako v roce 1925? V dnešní době mileniálů, jejichž snem je mít 5 týdnů dovolené a fajnového šéfa? V době drsné globalizace? Jedno je jisté, Baťa disruptoval ševcovinu v Evropě. Jel do Ameriky, okoukal nové postupy nejen ve výrobě bot a udělal v mnoha ohledech brutální copycat jednotlivých výrobních operací nebo organizací práce. Jen pro připomenutí, Henry Ford zavedl první pásovou výrobu v roce 1913. A právě třeba u Forda se v letech 1919/1920 inspiroval i Baťa. Mnohé systémy výroby zdokonalil, přizpůsobil lokálním podmínkám a pak svojí pracovitostí převálcoval i svoje učitele za mořem.
Baťův systém dával lidem nové životní naděje, ale za to chtěl 100% oddanost. Baťovy inspekční cesty po prodejnách jsou známé, zaměřoval se na každý detail a nezřídka někoho na hodinu vyhodil. Možná ještě horší než vyhazov byla veřejná potupa v podnikovém Zpravodaji. Často velmi konkrétní, se jmény a popisem prohřešku. Představuji si, jak dnes přijedu do své prodejny, shledám tam nějaké chyby a vedoucího veřejně dehonestuji na firemním Facebooku. Nechtěl bych pak číst komentáře. Komentáře zcela neznámých lidí, kteří by byli schopni založit iniciativu „Le Premier uráží zaměstnance, nenakupujte tam“.
Ten tlak na lidi u Bati byl obrovský. Baťovi se ale každý rok hlásilo 30 tisíc lidí (některé zdroje dokonce říkají 70 tis.), kteří chtěli práci. Mohl si tedy vybírat, vyhazovat, být tvrdý a maximálně zaměřený na dodržování procesů a standardů. Dneska máme všechno. Když na někoho v práci zvýšíte hlas, tak někteří dávájí hned výpověď. Když chcete dát šanci mladým a vyžadujete od nich na začátku 12 hodin otročiny, díky které by se měli posunout na jiný level, tak vám rovnou řeknou, že život není jen práce. Doba je jinde. Začínajícím u Bati možná chyběl skill, ale měli obrovskou will. To jim pomohlo překonávat mnohé překážky a vyrovnávat se s nekonečnou konkurencí. Jenže dneska, kdy na jedno volné místo je 1,8 člověka, kdy k pohodlnému životu stačí 30 tisíc měsíčně, kdy se stát o každého postará a kdy většina z nás začne v prosinci tahat z Alzy dvoumetrové LED televize, je nesmysl se o jakoukoli nápodobu Baťova systému snažit.
Baťa byl skvělý podnikatel. Rychlý, dravý, dokázal se přizpůsobovat změnám a viděl příležitosti. Ale také měl štěstí na dobu, kdy nikdo nic neměl a tisíce hladových (někdy doslova) vlčáků každý den klepalo na vrata továrny. A taky neexistovaly sociální sítě, kde každý, kdo má v prdeli díru, lamentuje, jak by měl ten druhý podnikat a starat se o lidi.
Nechme Baťu být. Je jiná doba, pokud se už chcete inspirovat, můžete se učit od mnoha jiných soudobých českých podnikatelů. Existuje mnoho knih, které detailně celý baťovský systém popisují. Proč se tedy nikomu a nikde na světě nepovedlo na těchto, tolik opěvovaných principech, vybudovat globální firmu? Tohle brnkání na národní notu je prostě laciné. Ano, Baťa byl úspěšný. Tehdy a tam. Dnes je tady a teď.
