Trendy strukturují čas našeho života a dodávají mu iluzi změny a pokroku. Mění se každých dva až pět let za spolupůsobení návrhářů, obchodníků a zákazníků.
Vděčný a spolehlivý zdroj dobré zábavy je ukazovat si pár let staré fotky. Lidé jsou na nich stejní, ale zároveň velmi jiní. Za těch pár let moc nezestárli, ale změnila se jejich vizáž: oblečení, boty, vlasy a vousy. Trendy přinášejí nové tvary, barvy a střihy a jiné odsouvají do směšného a podivného propadliště dějin. Jak se ta změna děje?
Nejdřív to je inspirace návrhářů, která pochází z fantazie nebo z nějakého již viděného menšinového nápadu. Návrháři sledují nejnovější vývoj v materiálech, ale také to, co se děje na ulicích, ve filmu, v hudbě, v subkulturách, v umění, politice, sportu. Pak přijdou přehlídková mola. Pak fotky v časopisech a na Instagramu.
Jakmile se oblečení po tři čtvrtě roce (v Česku po roce) objeví v obchodech, koupíte si ho. Nejprve si nejste trochu jistý. Zkusíte to. Pak si tělo i mozek zvykne na nový střih. Nezvyklý model (třeba široké džíny) se stanou normalitou.
Čas běží, šatník jste pomalu obměnil a jednou si zkusíte něco jiného. Asi jste to viděli v časopise. V reklamě. Na Instagramu. Třeba úzké džíny. Po čase si je koupíte… a kolotoč se točí dál.
Novinky postupují od insiderů směrem k masám. Jakmile se etablují, nazraje čas pro další změnu. To, co byla výstřední novinka a poté norma, se stává „out“. Jak poznat, že je něco out? Kromě vašeho správného pocitu je důležitým znakem, že někdejší revoluční novinku přijmou i lidé, kteří jsou proti revolučním novinkám zcela imunní, indifierentní či hostilní: starší generace a nevkusné masy (přičemž tyto skupiny mají jistý neprázdný průnik, ale rozhodně nejsou shodné).
Přes střídání kolekcí každou sezonu trvá módní trend dva až pět let, kdy starší outfit začíná působit nepatřičně a vytváří onen zmíněný komický efekt. I když říkáte, že na módu kašlete, že váš styl se nemění, stejně se vám do šatníku vnější svět vloudí. I třeba proto, že nic jiného než trend běžně nekoupíte.
Je však třeba odlišovat trend a módu. Móda je výraznější, ale krátkodobější. Móda je určitá barva nebo vzor, které zazáří na půl roku a pak už je uložíte navěky do skříně. Dámská móda má sklon být krátkodobější (móda), pánská se mění pomaleji a postupněji (trend). A právě proto, když konečně změna nastane, připadá nám velmi výrazná. Deset let nosíme přiléhavé oblečení a „slim silhouette“ se stala normou. Nakonec těsné džíny přijala i starší generace. Jako reakce na tuto normalitu se tvary začaly „subverzivně“ rozšiřovat volnější střihy. A po deseti letech se těsné pánské oblečení opět uvolňuje. Přitom volnější oblečení se nějaký ten rok připravuje jako reakce na oblibu přiléhavého.
Skoro by se zdálo, že ke změnám dochází náhodně. Jako kdyby si návrháři řekli: „Teď to uděláme třeba širší.“ Jakoby na zákaznících nezáleželo. Trendy se skutečně plánují dva roky dopředu. Móda je totiž byznys, kde se ročně na celém světě protočí 1,2 bilionu dolarů (skutečně bilionů, tedy 1012 USD, dle zprávy amerického Kongresu z r. 2015). A obchodníci mají rádi jistotu.
Ani plánovači a návrháři však nemají nad trendy absolutní moc. Pro trendy a módu je charakteristické napětí mezi novým a mezi známým. Stačí se příliš přiklonit ke známému a výsledkem je nuda. Přikloňte se příliš k neznámému a zákazník se vyděsí. Prognostici trendů ukazují návrhářům, co zákaznici chtějí. Návrháři tak mohou tvořit určitými směry, které se budou prodávat. Tvořit ve vzduchoprázdnu není zcela rozumné. I výrazný trend vyžaduje kontext.
V okamžiku, kdy se kolekce objeví na přehlídkových molech, není již geniálním výtvorem jednoho návrháře, ale společným výsledkem průzkumu současného a budoucího vkusu. Cesta od návrhu k přehlídkovému molu trvá kolem roku a teprve za další rok se oblečení objeví v obchodě.
Přesun k novým tvarům má i své pragmatické kořeny. Během rozmachu vysokých basketbalových bot se nohavice zkracovaly, aby tenisky byly vidět. Obliba sportovních bot, zejména skejtových (jakési retro 90 let) zároveň rozšiřuje nohavice, které vypadají lépe. A tak se široké nohavice zakrátko stanou normou. Ať do doby než je začne nosit váš otec a lidi ve Výměně manželek. Pak je čas zase široké kalhoty vzít a poslat do Diakonie Broumov.
Petr Bílek
