Kdo už pravidelně sportuje, možná jednoho dne pocítí touhu otestovat sám sebe, posunout své hranice, vyzkoušet něco nového a zjistit, na co ještě má, a co už mu nahání strach. Kam taková touha může zajít? Tady jsou čtyři nejodvážnější sporty, které zvládnou jen ti největší milovníci adrenalinu.
Base jumping
Je to něco mezi horolezectvím (to je ta cesta nahoru) a skydivingem (protože nějak se dolů dostat musíte). Vyznavači tohoto extrémního sportu skáčou z nejrůznějších objektů, jako jsou vysoké budovy, antény, mosty nebo skály (počáteční písmena těchto slov v angličtině ostatně vysvětlují BASE v názvu – building, antenna, span, earth).
Každý, kdo se tomuto sportu věnuje, musí být nejprve zkušeným parašutistou, musí umět odhadnout výšku, v níž se otvírá padák, musí umět ovládat let. Pokud všechno tohle umíte a chcete začít, doporučuje se jako první skákat z mostu – odtud se let nejlépe kontroluje. Je však dobré si uvědomit, že jde o jeden z nejnebezpečnějších sportů na světě, při němž úmrtí nejsou žádnou výjimkou, ale spíš obvyklou součástí. Těm nejznámějším basejumperům se tento sport stal osudným – Američan Dean Potter zemřel při seskoku v Yosemitském národním parku, příběh Norky Kariny Hollekim dokonce vypráví film 20 vteřin štěstí.
MMA
Smíšená bojová umění, anglicky Mixed martial arts (odtud zkratka) je bojový sport, u něhož sice nemáte zbraně, ale můžete využít všechny možné údery i chvaty, boj ve stoje i na zemi, a spojit techniky různých bojových sportů a umění. Tento sport vznikl s cílem co možná nejvíce simulovat situaci skutečného neozbrojeného střetu. Při obyčejné rvačce vám totiž také nikdo nenakáže, že nic než pěsti používat nesmíte.
Mezi nejslavnější bojovníky světa patří Dustin Poirier, Tony Ferguson, Conor McGregor, Brian Ortega. Z Česka možná znáte Karlose Vémolu, první Češkou v UFC je Lucie Pudilová. Zápasí se v osmi váhových kategoriích. Nejnižší, tedy muší, je do 56 kilogramů, nejtěžší, oficiálně nazývaná těžká váha, je do 120 kilogramů. Sportu se věnují i ženy, které mají tři váhové kategorie.
Motorsport
Je nebezpečný už proto, že má tolik různých odvětví. Motocykly, formule 1, rally, Nascar a spousta dalších. Každý závodní okruh může být pro pilota tím posledním, přestože současné bezpečnostní systémy dokáží nemožné. Zatímco osud takového Ayrtona Senny je smutný, současný závodník Mike Conway je jedním z těch, kdo přežil svou smrt.
„Závod Indy Car v roce 2010 byl hodně strašidelný moment. Vjel jsem do třetí zatáčky, kde jsem se lepil na záda Ryana Huntera-Raye. Vrazil jsem do jeho zadního kola a jakmile jsem se s autem dostal do vzduchu, říkal jsem si, teď už je to jen na tom nahoře, jak tohle dopadne,“ vzpomíná Mike Conway v kampani Toyoty s příznačným názvem Driven. Spojuje totiž hrdiny, kteří se rozhodli zkusit, co dokážou, a posunout své hranice. Mike Conway nehodu přežil. Už druhý den se dokonce ptal lékařů, kdy ho zase pustí na závodní okruh.
Bouldering
Původně šlo jen o součást přípravy horolezců, ale i ti toužili posouvat své hranice, a tak si řekli, že z lezení bez lan udělají samostatný sport. Bouldering lze provozovat v halách na relativně malých a bezpečných stěnách, ale také v přírodě na větších balvanech či menších skalách.
Vždy jde o to, aby lezec byl relativně nízko nad zemí, protože není nijak jištěný. Jakmile se však výška blíží k desítkám metrů, začíná jít o hodně nebezpečnou záležitost. Vyšší bouldery s významným rizikem zranění nebo i smrti se v lezeckém slangu označují jako high bally. Lezení s velkým rizikem smrti v případě pádu by většina lezců označila spíše za skalní lezení stylem free solo.
