Po téměř devítihodinové cestě od hlavního města Saúdské Arábie Rijádu, během které ujedete bezmála tisíc kilometrů, dorazíte k horám Habala. Právě zde na hranici s Jemenem žije už více jak dva tisíce let kmen mužů, kteří si hlavu zdobí květinovými věnci. Nikoho mezi sebe nepustí. Každý nově příchozí je narušitel. Francouzský fotograf Eric Lafforgue se vypravil do míst, kde jsou i saúdskoarabské zákony krátké.
Saúdskoarabské království neboli Saúdská Arábie zabírá prakticky celý Arabský poloostrov. Je druhým největším státem arabského světa a jedním z nejkonzervativnějších. Mezi jeho velké problémy i v současné společnosti patří porušování lidských práv, diskriminace žen a působení teroristických organizací. Asi nejznámější teroristickou organizací vůbec je Al-Káida založená v roce 1988. Stejně jako Islámský stát také Saúdská Arábie trestá rouhání a homosexualitu trestem smrti, cizoložství v manželství ukamenováním, zatímco cizoložství mimo manželství 100 ranami bičem, a krádež utětím ruky.
V Saúdské Arábii je přísně zakázané flirtovat na veřejných místech. Pokud se někdy do Rijádu vypravíte, všímejte si oddělených vchodů pro muže a ženy. Něco jako nabídka rande na ubrousku v McDonald’s se nepromíjí. Věnujte se jen a pouze svému kebabu a nehleďte na to, které z žen sklouznul šátek z krku. Něco jako lascivní olizování rtů nebo prstů nepřichází v úvahu. A co je úplně mimo debatu, je oční kontakt.
V roce 2013 princ Sattam bin Abdul Aziz vydal přísný rozkaz ostříhat vlasy každému muži, který by nestoudně pohlížel na jakoukoliv ženu. Studentky především. Trest platí i pro syny vysoce postavených hodnostářů a úředníků. Už i tak jsou muži a ženy oddělováni na základě vyhlášky Komise za podporu ctnosti a prevence neřesti (Commission for the Promotion of Virtue and the Prevention of Vice). Víc než kde jinde zde platí, že ženy nesmí vyzařovat sexualitu. Něco jak pas a tvar těla prakticky neexistuje a make-up je absolutní tabu. Žena má být krásná jen v soukromí a pouze pro svého muže. To stejné platí o mužích. Jakékoliv náznaky podobnosti se ženami nebo prvky homosexuality se tvrdě trestají. A ne v temných místnostech vzadu, ale všem na očích.
Konzervatismus zcela jiného, ale neméně osobitého druhu vládne i od Rijádu bezmála tisíc kilometrů vzdálených horách Habala. V místě na hranici s Jemenem, v provincii Asir, žije už více jak dva tisíce let kmen mužů, kteří si hlavu zdobí květinovými věnci. Pokud se s nimi budete chtít setkat, počítejte se svolením ministerstva zahraniční a policejním doprovodem. Jsou něco jako národní dědictví. Ale ani požehnání těch nejvyšších politických instancí vám nezaručí, že vás přijmou a vrátíte se ve zdraví. Svou identitu si střeží a cizince nemají rádi.
Fotograf Eric Lafforgue se vypravil do těchto míst a zachytil ty, kteří jsou známí jako květinoví muži z hor Habala. Nutno přiznat, že Lafforgue má dobrou průpravu a ví, jak jednat s těmi, kteří ho vnímají jako nepřítele. Projel Afriku, do Severní Koreje se vrátil celkem šestkrát a před objektivem mu seděli i obyvatelé kmene z Nové Guineje.
„Policisté mi řekli, že mi nemůžou zaručit bezpečnost. Někteří místní muži skutečně nenávidí cizince. Dokonce i Saúdy vidí jako narušitele,“ přiznává fotograf. „Když jsem přijel do vesnice Rijal Alma, zrovna tam probíhal trh. Muži i ženy nechali všechny věci na ulici a utíkali se schovat do domů.“
Na věnce používají divokou bazalku a jasmín a vlastně všechny vonné bylinky, které rostou v podhůří Habala. „Dělají to každý den. Je to způsob, jak ukázat svoje postavení a vliv v komunitě.“ Ale nejde jen o to, že je to estetické. „Spousta těch bylin je léčivých. Používají je proti bolesti hlavy nebo proti nachlazení,“ vysvětluje Lafforgue.
Realita ale není úplně tak romantická a idylická, jak by se mohlo zdát. Lafforgue přiznává, že mu místní muži vyhrožovali. „Policista mě předem varoval, že kdyby se cokoliv stalo, neví, jak moc mě bude moci ochránit. Bylo to poprvé, co jsem viděl policajta se zbraní u pasu, který se bojí chlapů v sandálech.“
V roce 1992 v rámci rozvoje cestovního ruchu vláda vybudovala lanovku na vrchol hory. Příliv turistů okamžitě narušil stoletou auru tradic kmene. Situace gradovala násilným konfliktem mezi muži Habala a policií. Následně byl kmen přestěhován do údolí, kde pro ně vláda vybudovala novou vesnici, která jim zaručuje svobodu a kde žijí dodnes.
