Jako první se v 60. letech veřejně postavila proti silně zakořeněné italské tradici nutící ženy vzít si za manžela násilníka, jenž je zneužil, aby se vyhnuly označení nečestné ženy a vyloučení ze společnosti.
Franca Viola se narodila v malém městečku Alcamo na Sicílii pár let po druhé světové válce. Už v patnácti letech se zasnoubila s Filippem Melodiou, synovcem místního mafiána, kterého nedlouho poté doběhla rodinná profese, a skončil za krádež za mřížemi.
Zasnoubení bylo na nátlak rodiny, ale i se souhlasem Francy zrušeno a mladá kráska si za nedlouho našla jiného nápadníka. Melodia se ale vrátil do Alcama a nehodlal se vzdát své exsnoubenky za žádnou cenu. Výhružky a pronásledování nezabraly a tak Melodia spolu s dvanácti ozbrojenými muži vtrhl do domu rodiny Viola a tehdy sedmnáctiletou Francu unesl spolu s jejím osmiletým bratrem, který ji bránil až do poslední chvíle.
Chlapce propustili za pár hodin, ale Francu drželi celých osm dní v domě Melodiovy sestry. Franca byla opakovaně znásilňována svým bývalým snoubencem, který jí do očí řekl, že si ho teď bude muset vzít, ať chce, nebo ne, jinak se stane opovrhovanou ženou.
Pokud si žena v Itálii tehdejší doby nevzala muže, který ji připravil o panenství, měla v podstatě ze života jisté peklo. Takzvané reparativní manželství bylo naprosto běžnou praxí. Krom toho až do roku 1981 existoval i článek zákona, který sňal vinu z pachatele, pokud si znásilněnou vzal.
Melodia manželství po Francině propuštění skutečně nabídl, ale narazil na statečnou ženu, která se nenechala jen tak zastrašit. S podporou rodiny postavila Melodiu před soud – odplatou celé její rodině bylo, že jim kdosi zapálil vinice a stodolu. V tu chvíli se za Francu Violu postavil tehdejší italský prezident Saragat a papež Pavel VI.
Fillipo Melodia skončil znovu za mřížemi. Tentokrát na deset let. Dva roky pro propuštění ho popravila mafie. Franca Viola se vdala za svého přítele z dětství a žije s ním dodnes v městečku Alcamo, kde se udály tyto malé velké dějiny.
Tomáš Ospalý