Kam se podějí vzdušní giganti, poté co navěky doslouží svou práci v oblacích? Uprostřed amerických pouští se pomalu rozkládají tisíce železných těl, jejichž prapodivnou estetiku mrtvého stroje zachytil na svých snímcích fotograf Troy Paiva.
Troy Paiva vyrůstal v rodině leteckého inženýra obklopen stovkami modelů letadel a není tak divu, že se na své dráze fotografa rozhodl skrz snímky vdechovat nový život něčemu, co je již dávno nechtěné, ale jemu stále drahé.
Mnohá místa uprostřed vyprahlých pustin jihozápadu Spojených států se stala posledními stanovišti pro tisíce letadel pro své suché klimatické podmínky, které snižují riziko koroze, a tvrdou půdu, která nemusí být pro těžká letadla speciálně upravována.
Jedna z takových pohřebních lokací se nachází na Mohavské poušti a Troy Paiva je již po desetiletí pravidelným návštěvníkem tohoto místa. Snímky pořizuje s vědomím majitelů, ale zásadně pod rouškou noci a světlem úplňku.
Útrobám letadel různých typů (od Boeingu 747 po B-52 Stratofortress a filmové rekvizity) přidává na kráse pomocí barevných světel a z mrtvých zapomenutých míst podle svých slov dělá „surreální blyštící se říši divů plnou barev a ozvěn minulosti“.
Krom letadlových míst posledního odpočinku se v hledáčku Troye Paivy objevují i jiné opuštěné lokace plné již nechtěných objektů – opuštěné farmy, auta, čerpací stanice nebo třeba zábavní parky.
Jan Králík
