Příběh jako z románu ale vůbec nezačal šťastně. Koloběh událostí rozběhl nemilosrdný masakr celé rodiny Oatmanů roku 1851 při jejich cestě napříč Amerikou za lepším životem…
Do svého vysněného cíle – nově založené mormonské kolonie, po roce úmorného cestování nikdy nedojeli. Manželé Oatmanovi se sedmi dětmi ve věku od jednoho roku do sedmnácti let a dalším potomkem na cestě se i přes varování rozhodli projet nebezpečným územím okolo řeky Gily v dnešní Arizoně.
Narazili na skupinu indiánů z kmene Yavapai – a právě ono setkání se jim stalo osudným. Indiáni od Oatmanů žádali tabák a nějaké jídlo, ale hlava rodiny Royce Oatman odmítl kvůli úžícím se zásobám indiánům vyhovět. Pro jeho „lakomost“ došlo mezi indiány a rodinou k roztržce, která nakonec vyústila v krvavý masakr.
Skoro celá rodina, včetně malých dětí, byla ubita dřevěnými pálkami. Ušetřeny byly pouze dvě sestry – čtrnáctiletá Olive a sedmiletá Mary Ann. Jejich patnáctiletý bratr masakr přežil a svůj život poté zasvětil znovunalezení svých sester.
Olive a Mary Ann se staly otrokyněmi v yavapaiské vesnici. Nosily dříví, hledaly jídlo a za každý malý prohřešek byly bity. Vysvobození přišlo až s indiány z kmene Mohave – ti sestry koupili na naléhání dcery náčelníka Mohavů, která byla svědkem špatného zacházení s dívkami, za dva koně, přikrývky a zeleninu.
Sestrám se tak poštěstilo nového domova. Rodina náčelníka dvě bílé dívky přijala za své vlastní. Sestry dostaly kus půdy pro pěstování potravin, po čase i indiánská jména a tetování, která se udělují jen plnohodnotným členům kmene a zaručují bezpečný vstup do posmrtného života.
Roku 1855 zasáhlo vesnici katastrofální sucho a špatná úroda. Onoho roku zemřela na vyhladovění mladší ze sester -jedenáctiletá Mary Ann. Olive byla před smrtí zachráněna neutichající péčí náčelníkovy ženy.
Olive Mohavové u sebe násilím nedrželi, ale po několika letech již plně asimilovaná dívka netoužila po návratu do „civilizace“. Několikrát se dokonce schovala před bílými návštěvníky, aby se nedozvěděli o jejím životě mezi indiány.
I přesto Olivina existence nezůstala tajemstvím. V jejích devatenácti letech se tak musela vrátit k životu vhodnému pro bílou ženu. Výhružky o zmasakrování kmene Mohavů donutili indiány Olive „propustit“.
K nejbližšímu kolonizačnímu opevnění ji doprovodila ona dcera náčelníka – Topeka, přítelkyně, která jí kdysi zachránila život a poskytla nový domov. Před vraty si Olive oblékla západní oblečení, neboť přijela pouze v indiánské sukni a s odhaleným poprsím, a vrátila se tak do světa, ve kterém se kdysi narodila.
Truchlící dívka se znakem na tváři se znovu setkala se svým bratrem, posléze se vdala a žila se svým manželem a adoptovanou dcerou Mamie v tichosti až do své smrti roku 1903.
Tomáš Ospalý