Až si představíte život strávený uprostřed jednoho z nejchladnějších osídlení zeměkoule s průměrnými zimními teplotami okolo -46 stupňů Celsia, už nikdy si nebudete stěžovat na zeboucí ruce během našich „teplých“ zim. Vítejte v Ojmjakonu.
Odlehlá vesnice Ojmjakon, ležící na východní Sibiři, je blíže Severnímu polárnímu kruhu než nejbližšímu většímu městu – Jakutsku, od kterého je vzdáleno dva dlouhé dny cesty autem. Do drsné vesnice s něco přes pěti sty obyvateli se vydal fotograf Amos Chapple a zdokumentoval tak drsný život místních.
Jak se tedy vlastně žije ve vesnici, kde má v zimních měsících lidské tělo možnost nasát sluneční světlo během pouhých tří hodin denně a zbylých jednadvacet se může těšit na černočernou tmu? Odpověď překvapí málokoho.
Ve vesnici kvůli mrazu neexistuje kanalizace, „potřebu“ tak musíte vykonat v mrazivém venku. Auta mají zapnuté motory 24/7, jinak by se znovu nerozjela. Jdete po ulici a zamrzají vám řasy a sliny v puse. Jste-li vegetarián, na návštěvu rovnou zapomeňte – jídelníček místních obyvatel, kvůli nemožnosti cokoliv v nehostinné půdě vypěstovat, se skládá především ze zmrzlého masa. Pokud někdo zemře, musí se na místě plánovaného hrobu postavit velká vatra, která bude hořet po několik dní a až poté se může nebožtík pochovat do rozmrzlé zeminy.
Se zabijáckým mrazem se potýkal i novozélandský fotograf Amos Chapple. Při jednom z pokusů vyfotit vesničku z výšky vyšplhal na vysoký stožár. Při balancování 50 m nad zemí mu rukavice bránily v pořízení přesného snímku. Na pár minut si tedy jednu sundal – mezitím utrpěl na palci omrzliny a kůže se mu z prstu loupala po dva týdny jako ošklivá popálenina.
Mnozí z obyvatel tak bohužel, ale celkem pochopitelně holdují alkoholu – ale pozor, i flaška vodky vám na ulici zmrzne! Na to, že ale vždy může být ještě hůř, v Omjmjakonu upozorňuje památník z dob komunismu – roku 1924 tu padl teplotní rekord -72,2 stupňů Celsia.
Jan Králík
