Smrtící vlna sladké a lepkavé melasy zaplavila před více jak sto lety americký Boston. Podivná nehoda za sebou zanechala zpustošené ulice, ale co je tragičtější – víc jak dvě desítky mrtvých a přes sto padesát zraněných.
Okolo jedné hodiny odpolední 15. ledna roku 1919 došlo v massachusettském Bostonu k události, která bez debaty patří k nejbizarnějším tragédiím americké historie. Někdy se jí také přezdívá bostonský melassakr – zabíjela totiž melasa, vykrystalizovaná cukrová řepa.
Sladká smrt se rozlila ulicemi Bostonu ze společnosti Purity Distilling Company, poté co praskl gigantický kontejner o obsahu 8 700 000 litrů melasy. Ta se začala hnát ulicemi jako vlna tsunami, v nejvyšším bodě s výškou osmi metrů, a to o rychlosti 56 km/h.
Ničící masa o 40 % hustší než voda nabírala vše, co jí stálo v cestě – automobily, stožáry, pár budov srovnala se zemí (včetně hasičárny s hasiči uvnitř), poškodila most, ale nejvíce bezbranné byly živé bytosti. Někteří se v melase, která po výbuchu v ulicích dosahovala až metrové výšky, utopili, jiné usmrtil střet s vlnou vymrštěným objektem – tak zemřel desetiletý Pasquale Iantosca, jehož rozdrtilo letící auto.
Ty, co neusmrtil okamžitý náraz, dlouho trpěli v lepkavé hmotě. Melasa totiž začala v zimních teplotách rychle chladnout a šance na záchranu se tak nejen pro lidi, ale i koně a jinou zvířenu rapidně snižovala. Svědkové neštěstí popisují bizarní a smutný pohled na zmítající se tvary v husté mase.
Bostonská melasová tragédie si vyžádala jednadvacet obětí, které z trosek vytahovali celé dva měsíce, a sto padesát zraněných. Po několik týdnů čistily ulice Bostonu olepené melasou stovky dobrovolníků pomocí slané vody a písku, ale přesto byl bostonský přístav ještě v létě stále hnědý. Událost se stala místní legendou a někteří tvrdí, že během horkých dnů stále cítí vůni melasy.
Jan Králík