Stovky mladých dívek „naverbovaných“ francouzským králem odjelo v 17. a 18. století hromadně do divokého a neznámého Nového světa, aby zde „zkrotily“ osamělé muže a založily nové pokolení.
V prvních letech existence francouzské kolonie Louisiany bylo její obyvatelstvo téměř výhradně mužské. Nehostinné teritorium rozprostírající se okolo povodí největší severoamerické řeky Mississippi dokázali tehdy ovládnout jen ti nejhouževnatější a s ženami se zde zpočátku nepočítalo.
Málokterá žena dobrovolně a na vlastní náklady emigrovala do neznámého světa, kde by si musela vybudovat nový život zcela od základů s nejistou budoucností. Ludvík XIV. tak zasponzoroval program na podporu populačního růstu Nové Francie – naverboval okolo osmi stovek mladičkých dívek, které se vydaly za novým životem s velkou neznámou.
Takzvané „filles du roi“ („královy dcery“) byly aktivně vyhledávány nejčastěji v chudinském prostředí nebo sirotčincích – vidina nového života byla pro mnohé lákavá. Nejčastěji se jednalo o dívky mezi 12 až 25 lety, fyzicky zdatné, aby přežily tvrdé klimatické i životní podmínky, ale zároveň morálně bezúhonné.
První loď doplula k dnešním americkým břehům roku 1663. Král zaplatil úspěšným adeptkám cestu, zařídil jim budoucí věno i základní výbavu správné hospodyňky. Úkolem dívek bylo co nejdříve odklonit pozornost kolonizátorů od místních indiánek a rychle se vdát.
Mapa Severní Ameriky během 17. století.
Po počátečních problémech s původem převážně městských dívek nenavyklých na venkovní práci celý program přinesl tolik očekávané plody. V roce 1672 vzrostla populace Nové Francie na 6 700 obyvatel z původních 3 200 roku 1663.
Podobný program se spustil na počátku následujícího století. Tentokrát však dívky známé jako „fille à la cassette“ (podle kufříčků, které si na cestu nesly s sebou) pocházely pouze z církevních institucí a bylo zaručeno, že se jedná o panny – v Louisianě bylo později záležitostí prestiže, pokud váš rodokmen sahal právě k těmto ženám.
Rodokmen mnoha z dnešních známých osobností se dá vystopovat právě ke „královým dcerám“ – například Angelina Jolieová je potomkem Denise Colinové, Hillary Clintonová hned dvou Madeleine Nielové a Jeanne Ducorps dite Leducové, zpěvačka Madonna zas Anne Seigneurové.
Jan Králík
