Situace v Česku je vážná. Nakažených zákeřným koronavirem je aktuálně 231 a počet bude stoupat. Lidé se obávají nejen o sebe, ale i o životy svých blízkých – zejména těch, kteří spadají do rizikové skupiny 65+. Naší redakci poskytl exkluzivní rozhovor uznávaný psycholog Jeroným Klimeš, který promluvil o současné situaci, kdy vláda dělá velmi striktní opatření kvůli onemocnění COVID-19.
Stojíme před reálnou hrozbou. Nákaza koronavirem, na který stále není vakcína ani antivirotikum, strmě roste. Česká společnost se ocitla v řadě restriktivních opatření. Je to pohledem psychologa opravdu tak vážná situace?
Pro mě jako psychologa je zajímavou otázkou, kdy při hrozbě lidé reagují psychickou obranou popření, a kdy naopak přehnanou obranou. Když se blížily povodně roku 2012, tak reagovali popřením. Všichni se tvářili, že nic nebude. Následky předčily očekávání. Naopak dnes mám pocit, že reakce je přehnaná, bez popření, což je spíš zárukou toho, že to bude bez větších následků.
Jak to vidíte se zavedením plošné karantény?
Netuším. Je to politické rozhodnutí. Dnes nevíme, po bitvě budeme mít v České republice 10 miliónů generálů. Když se něco stane, všichni budou hledat fackovacího panáka. Když se nic nestane, všichni budou říkat, že to bylo zbytečně přehnané. Jestliže ten virus jednou je v populaci, obávám se, že není síla ho zcela vymýtit, karanténou spíše vyšlechtíme jeho odrůdy, které mají dlouhé latentní období a jsou méně virulentní (agresivní).
Myslíte si, že může dojít v extrémním případě třeba k rabování?
Rabování spíš ne. To hrozí v případech, kdy je katastrofa nenadálá a trvá týdny, než se stát vzpamatuje. V tomto mezidobí se rabuje. Zde je to naopak, stát je v pohotovosti, takže si myslím, že o současnou situaci je dobře postaráno.
Co se bude v lidech odehrávat, až bude mít Česko první mrtvé?
Já myslím, že už nic. Tuto reakci společnosti právě vyvolal pohled na smrtku s kosou, tedy s koronavirem, takže i když v ČR reálně začneme počítat mrtvé, tak bych nic nového neobával. Mrtví jsou již očekáváni. Na druhou stranu, na chřipku každý rok umírá jeden člověk z 1000. Koronavirus ve vyspělých zemích má úmrtnost kolem procenta. Takže bude umírat jeden člověk ze sta. 200 případů v ČR znamená, že je nemocný jen jeden člověk z 50000. Hlídá se to přísně, takže z tohoto mraku moc nezaprší.
Jak dlouho to může trvat?
Těžko říct. Obecně poruchy přizpůsobení trvají tři měsíce. Ale tady jde spíše o to, že lidé si to berou jako dovolenou, jarní prázdniny a většina lidí to vítá. Problém ale nastane, až začnou docházet peníze. Lidé nejsou nastavení, aby jeli na úsporný režim. Problém tedy očekávám od těch, co nemají žádné finanční rezervy, což je odhadem více než polovina populace…
Může dojít k rabování, ekonomická panika?
Rabování ne, naopak, lidé přestanou mít strach z koronavirů, ale spíš z exekutorů, takže naroste agrese proti těm, co tzv. chrání před koronavirem, ale tím samým jim komplikují život, likvidují firmy ap.
Co je koronavirus:
Koronavirus (Coronavirus) je společné označení (nikoli taxonomické jméno) pro čtyři rody virů obsažených v podčeledi Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Způsobují závažnější i méně závažná onemocnění zvířat a lidí.
U člověka vyvolávají některé druhy viru běžná onemocnění (nachlazení), ale i závažnější virózy. V roce 2002 byl nově objevený Betacoronavirus, nazvaný SARS-CoV (nově klasifikován jako jedna z forem druhu Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus), zjištěn jako původce nemoci SARS. V roce 2012 byl objeven nový druh betakoronaviru, nazvaný MERS-CoV (The Middle East respiratory syndrome coronavirus), který způsobuje obdobně závažné onemocnění MERS. Na přelomu roků 2019 a 2020 se objevila epidemie respirační choroby COVID-19 v čínském městě Wu-chan a v jeho okolí. Původcem je nový typ betakoronaviru – SARS-CoV-2, patřící do stejného druhu jako SARS-CoV.
