Doporučovat mladým klukům s mokrým řidičákem auto je vždy ošemetné. Ale kdo hledá ideální a cenově dostupný sporťák pro začátečníky, ten má už několik let volbu jasnou.
Subaru BRZ je tak trochu černou ovcí v portfoliu Subaru, které jinak vyniká hlavně praktickými čtyřkolkami. Cizokrajná DNA je poznat už na designu, ale jakmile se podíváte blíž, už vám začne svítat. Tohle auto vzniklo společnými silami Subaru a Toyoty, proto se mu také někdy říká Toyobaru. Dnešní doba už totiž zábavným sporťáčkům nepřeje, a tak se i druhá nejsilnější automobilka na světě co do prodaných aut musela spojit se Subaru, aby projekt zadokolkového kupátka prosadila. Subaru totiž dodalo nejen know-how, ale hlavně image sportovnější značky, za kterou chodí zákazníci najisto. A světe div se, i ti čeští si BRZ oblíbili. Na každou Toyotu GT86 se totiž prodalo deset BRZ, což je asi dáno i strukturou zákazníků a jejich hladem po adrenalinových zážitcích nebo alespoň trochu sportovnější jízdě.
Nebudeme si nalhávat, že projekt Toyobaru byl spíše vlažným úspěchem. Za těch sedm let, co jsou japonská dvojčata na trhu, se jich prodalo spíš pod očekávání, a tak osud případné druhé generace zdaleka není jistý. I proto se sluší připomenout, že výrobní cyklus končí za pár měsíců a Subaru na český trh nachystalo třicet vozů v tzv. Final Edition výbavě. Vyfešákované BRZ přijde se všemi cingrlátky na milion korun, což určitě není částka, kterou má mladý řidič bažící po adrenalinu na rozhazování při poohlížení se po prvním autě, ale my dneska pátráme hlavně po tom, co BRZ na trhu symbolizuje. Podobných aut totiž opravdu není moc a v cenové kategorii pod milion bychom je spočítali na prstech jedné ruky. Je pravda, že za tyhle peníze pohodlně koupíte praktické hot hatche nebo ostré kombíky, případně splašené nákupní tašky, ale to jsou všechno předokolky nebo všehokolky s přeposilovaným řízením, zbrklým turbomotorem a vektorováním točivého momentu, v němž se ztratí i ty zbytky komunikace mezi autem a řidičem. Zmíněné vozy vám poslouží při každodenní rutině a přesouvání z bodu A do bodu B, ale jako řidiče vás nic nenaučí a nikam vás neposunou. Není náhodou, že většina motoristických novinářů má nebo někdy v životě měla buď olítané bávo nebo olítanou Mazdu MX-5. Zatímco z toho prvního vyrostete duševně, z toho druhého zas fyzicky. Subaru BRZ je odolné oběma vlivům a především vám neukousne hlavu, pokud se jdete na české ulice a okruhy učit chvaty a hmaty jako mniši v šaolinském klášteře.
V podstatě neprůstřelný a na údržbu nenáročný atmosférický dvoulitr má lineární nástup. To, co mnozí zhýčkaní recenzenti označují za dušnost, to je prostě nutnost vytočit motor k šesti, sedmi tisícím otáček. Kdo je s turbem zvyklý řadit nad dvěma tisíci, kdykoliv mu ukáže šipka na palubce, ten se bude s BRZ trápit, ale upřímně řečeno – sedí v nesprávném autě. A v japonských sporťácích většinou poznáte během několika minut, jestli vám sednou. Tužší řízení, zemitý zvuk linoucí se z výfukového potrubí, trochu retro palubka, která ale preferuje čudlíky před dotekovými displeji, a podvozek spoléhající spíš na mechaniku než na elektronické A.I. kouzelníky. Není divu, že tyhle asijské „zpátečníky“ čím dál tím víc řidičů vyhledává. Jenže zatímco u usedlých modelů spolehlivost vykupujete nízkým výkonem a usedlým designem, BRZ nabízí atraktivní balíček „vše v jednom“. Nikdy nezapomenu, jak jsem jel s jedním z prvních exemplářů na otočku do Švýcarska a zpátky a ani po osmnácti hodinách v anatomickém sedle moje záda neprotestovala. Na zimní radovánky, kdy stejně jako v létě auto profitovalo z relativně úzkých gum, které rychle nacházely limit a posílaly auto předvídatelně bokem. Na nízkou spotřebu při prasení na okreskách, ale i zábavu při řazení 1-2-3 mezi semafory v ranních zácpách. Subaru BRZ dá chlapcům ty správné návyky a chlapům vykouzlí i po letech vlastnictví každé ráno úsměv na tváři. Pro mladý pár nebo začínající rodinu poslouží díky hlubokému kufru jako jediný vůz v domácnosti, pro košatější famílie může být tou zábavnou víkendovkou. Jako motoristický novinář jsem se ho snažil čtenářům prodat horem spodem, ale nedocházelo mi, že chlapci na něj ještě nemají a chlapům připadá málo radikální. Kupujte, dokud jich pár zbývá. Za pár let si všichni uvědomí svůj omyl a na spolehlivé, dravé kupátko s fůrou osobnosti se budou stát v bazarech fronty.
Václav Rybář
