Obávaná tanková legenda mladý Kurt Knispel, původem československý občan německé národnosti v boji během druhé světové války rozvášňoval své spolubojovníky, nepřátele a i dodnes mezi lidmi jeho příběh vyvolává rozporuplné reakce.
Kurt Knispel se narodil roku 1921 v malé vesnici v československém Salisově (německy Salisfeld) na Jesenicku do rodiny německé národnosti. Po zabrání Sudet roku 1938 získala rodina Knispelových německé státní občanství.
Německé státní občanství, které bylo Kurtovi jako sudetskému Němci přiřazeno (prakticky tehdy neměli jinou možnost, než občanství přijmout) , znamenalo i brannou povinnost a devatenáctiletý kurt tak roku 1940 musel vstoupit do armády. Rychle se dostal k tankistům a z počátku bojoval na východní frontě.
Knispelovo celkové „skóre“ bylo 168 zničených tanků – z toho byl ve 42 případech velitelem tanku a ve 126 tankovým střelcem, dalších 27 možných vítězstvích nebylo nikdy potvrzeno.
Dlouhovlasý, malý, rozcuchaný mladík se zarostlou tváří zcela nenaplňoval ideální představu o „vznešeném“ árijském vojáku. Divoký zjev doplňovala i nezkrotná povaha – během jednoho incidentu roku 1942 v Krakově byl dle pozdější výpovědi svědků přítomen týrání nepřátelského zajatce. Kolega nekolega rozhodl se Knispel německého důstojníka Einsatzgruppe ranou „zpacifikovat“ a vězně tak pro onen moment uchránil od dalšího mučení.
Pro svůj typický zjev, povahu a nepříliš pozitivní názor na ideologii na jejíž straně ale bohužel bojoval (nikdy se nestal členem NSDAP) se Kurtovi nedostalo, kromě německého kříže, mnoho vyššího uznání z řad nadřízených.
Kurt Knispel, který miloval válku, boj a tedy i zabíjení, nakonec sám zemřel 28. dubna roku 1945 ke samému konci války ve svých 23 letech. Až roku 2013 bylo objeveno místo, kde bylo Kurtovo tělo pohřbeno – v jabloňovém sadu ve Vrbovci u Znojma ležela pod zemí v masovém hrobě jeho kostra se šrapnelem v lebce.
Jan Králík