Kromě fosilizované trasy prehistorických lidských stop badatelé objevili i další otisky, zanechané v kdysi zablácené půdě, patřící poněkud odlišným stvořením gigantických rozměrů.
Přes 1,5 kilometrů dlouhou trasu fosilizovaných lidských stop, datovanou do doby okolo deseti tisíci lety před naším letopočtem, objevili badatelé v americkém Novém Mexiku. Podrobná analýza nejdelší nalezené trasy tohoto stáří nyní odhalila detaily nebezpečné cesty.
Cestu skrz zablácený terén a v dešti, absolvovala nejspíš mladá žena starší dvanácti let, nebo dospívající muž. V náruči nesla malé dítě, které si během cesty, přendávala z levého boku na pravý. O fakt, že osoba přenášela děcko stáří asi dvou až tří let vypovídají jeho maličké stopy, které se na cestě objevují pouze párkrát – žena zřejmě dítě postavila na zem kvůli chvilkovému odpočinku.
Národní park White Sands, kde byly stopy odkryty.
Osoba cestovala rychlostí 1,7 metru za sekundu – v namáhavém terénu a s dítětem v náručí se jednalo o vysilující tempo. Během cesty se nezdržovala zbytečnými odbočkami, klusala pouze rovně a když ji na trase potkala překážka, přeskočila ji. Zřejmě si byla vědoma hrozícího okolního nebezpečí.
Mezi ženinou první a druhou (zpáteční) cestou zkřížily její stopy otisky mamuta a gigantického lenochoda, který se postavil na zadní, zřejmě aby čichem prozkoumal okolí s pachem člověk stále ve vzduchu. Kromě stop mamutů a lenochodů byly na místě nalezeny důkazy poukazující na hojný výskyt šavlozubých tygrů, vlků, bizonů a velbloudů.
Co přesně bylo cílem vystrašené dvojice ve spěchu se neví, otisky v jednom místě mizí. Jedno je však jisté – žena již zpáteční cestu o pár hodin později podnikla zcela sama, bez dítěte.
Jan Králík
