Ještě předtím, než Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem poprvé vstoupili na měsíční povrch, si ho „imaginárně“ oťukávali na naší vlastní planetě. Za model astronautům posloužila uměle vytvořená měsíční krajina v Arizoně.
V okolí významného, ale přesto opomenutého amerického městečku Flagstaff, ležícím ve vulkanické arizonské oblasti San Francisco Peaks, absolvovalo trénink všech 24 astronautů, kteří se aktivně zúčastnili misí programu Apollo, probíhajícího v letech 1961-1972.
NASA potřebovala vhodný geologicky diversifikovaný tréninkový areál, co nejvíce připomínající povrch Měsíce, jehož úspěšné dosažení lidskou bytostí a návrat bylo vytouženým cílem celého programu.
Vulkanické prostředí Arizony plné již existujících kráterů, kaňonů, lávových polí, kuželovitých sopek vědcům silně připomínalo měsíční povrch a zdálo se být ideálním pro testování astronautů, obleků, vozidel i jiného vybavení.
Roku 1967 se NASA rozhodla pokročit o skok dopředu a to pomocí pořádného výbuchu. Nedaleko Flagstaffu na jednom z místních polí o rozloze 150 krát 150 metrů nasimulovala povrch Měsíce Cinder Lake Crater Field umělým vytvořením desítek vlastních měsíčních kráterů, vzniklých kontrolovanou explozí.
Dnes se lokace, ve které se Armstrong s Aldrinem učili (nejen) sbírat a rozpoznávat všelijaké typy horniny, pomalu, ale jistě opět navrací do objetí naší zemská matky přírody. Na některých místech však doposud přežívá duch měsíční atmosféry, poněkud bizarní lokalita tak stále láká některé z nadšenců.
Jan Králík