Omezit co nejvíce kontakt lidí, aby se předešlo možnostem vzájemného nakažení. To bylo a je mottem posledních dní, týdnů a měsíců. Existují obory a profese, kde lze komunikaci a interakci na osobní úrovni nahradit digitálními technologiemi, ale jsou i takové, kde to nejde.
Pro mnoho z nich může být podobné rozhodnutí likvidační. Platí to přitom jak na velké a zdánlivě silné nadnárodní společnosti, tak malé živnostníky. Ti rozumní proto už hledají cesty, jak svoje podnikání obměnit a nastavit do budoucna. Tak, aby mohli plnohodnotně fungovat i v nových podmínkách, až současná krize skončí. A současně byli připraveni na jakoukoli další.
Není všechno čínské, co se třpytí
Stačí si vzpomenout na to, jak byl v první vlně COVIDu zasažen čínský průmysl. Velkému množství firem, od strojírenství přes elektrotechniku až po zdravotnictví, začaly v řádu pouhých týdnů chybět komponenty pro jejich práci. Až tehdy jako by si uvědomili závislost na jediné zemi, která zásobuje celý svět a drží ho de facto v šachu. A to přes složité politicko-ekonomické vztahy s dalšími mocnostmi, jako jsou např. Spojené státy nebo země Evropské unie. Ačkoli nesmí určité čínské technologie být dodávány do řady zemí, ukázalo to, že si tam cestu přesto najdou.
Logicky to vede ke zvažování přesunutí výroby jinam. Ať už se jedná namátkou o státy Latinské Ameriky či bývalého Sovětského svazu. Čína si držela monopol v řadě odvětví dlouhá léta, takže i díky tomu tam postupně vzrostly náklady na výrobu, až se téměř přiblížily těm v dalších rozvojových státech. Pokud se výroba přesune do nich, bude to mít za následek nejen rozšíření nabídky a vyhnutí se závislosti na jediném dodavateli, ale i postupné zmenšování míry globalizace.
Nebojte se létat
Jednou z nejzasaženějších oblastí je turistika a letecký průmysl. Mnoho lidí přišlo v obou o práci, když jejich zaměstnavatelé zkrachovali. Méně konkurence bude mít jasný důsledek. Cestování se stane dražší. Fungující společnosti se navíc budou snažit dohnat ztráty, aby se co nejrychleji dostaly ze záporných, tzv. červených čísel. Mohou jim k tomu dopomoci i dva provozní režimy – jeden standardní a druhý pro případ další epidemie. S omezením cestování se logicky změní i dopravní prostředky, obrovská letadla jako Airbus A380 nebo Boeing 747 už příště málokdo naplní. Největšími stroji zůstanou letadla B787 a A350, která navíc projdou přestavbou interiérů připomínajících vlaková kupé. Budou tak dál spolehlivě sloužit, aniž by hrozilo nakažení při setkání většího počtu osob.
O něm se ve spojitosti s leteckou přepravou často mluví a argumentuje se tím, že je pravděpodobnější na malém, hermeticky uzavřeném prostoru. Opak je pravdou. Vzduch v letadle je směsí toho venkovního, který je ve vysokých nadmořských výškách sterilní, a toho, který se recykluje. Ten prochází HEPA filtry, které zvládají odstranit až 99,7 % všech nebezpečných mikročástic. Při dodržení určitých opatření včetně letištních terminálů může být letecká doprava bezpečná i v případě další pandemie. Při odbavení se už dnes využívají například videoanalytické nástroje. Umožnují nejen kontrolu osob, ale i jejich rozestupu. Samotný letecký průmysl je přitom de facto jen nejužším hrdlem, na které jsou napojena další odvětví cestovního ruchu.
Cestování jinak
I v těch se musí přizpůsobit situaci a vytvořit si záložní scénáře. Půjde v nich o zabránění přímým kontaktům mezi lidmi, aniž by to bránilo volnému cestování, ubytování v hotelech, provozu restaurací, zábavních center atd.
Pojedete-li na letiště s rouškou a dál budete-li pokračovat bezpečně letadlem do cílové destinace, kde bude připraven hotel, mělo by být vše schůdné. Prostřednictvím mobilní aplikace si objednáte donášku jídla na pokoj nebo zarezervujete na určitou hodinu stůl v restauraci. I tato místa se změní. Stoly maximálně pro čtyři osoby bude oddělovat čtyřmetrový rozestup a prostory musí být vybaveny kvalitní vzduchotechnikou pro stále čistý vzduch. Bezpečnou vzdálenost budeme muset dodržovat i při rodinné návštěvě kulturních památek či zábavních parků. Přiblížíme-li se k dalším návštěvníkům blíž, než je dovoleno, spustí se na základě videodetekce poplach a objeví se příslušník bezpečnostní agentury. Pokud však budeme dodržovat nastavená bezpečností opatření, můžeme fungovat i nadále a k rizikovému kontaktu vůbec nedojde.
Práce z domova přes síť
U kancelářských profesí se bude stále více využívat digitálních prostředků. Současná situace dokázala, že koncept práce z domova je funkční a celodenní sezení v kancelářích přežitkem z doby, kdy se pracovalo u strojů, které člověk nemohl mít doma.
Zaměstnavatelé navíc ušetří za pronájmy prostor a lidé se budou střídat na pracovišti jen pár dní v týdnu, aby si udrželi sociální kontakty. Stále více se přitom bude využívat sdílených prostor, kde si dopředu zarezervuje stůl podle objemu práce a on-line schůzek. Mnoho různých systémů bude postupně integrováno tak, aby si vzájemně předávaly informace a staly se integrální součástí vnitropodnikových sítí s koncepcí pro práci z domova beroucí ohledy na kybernetickou bezpečnost a bezpečnost zneužití dat. Nedotkne se to pochopitelně provozů, kde musí být lidé přítomni fyzicky, jako jsou továrny nebo provozy, které nelze automatizovat – například obsluhy výrobních linek.
Také ve zdravotnictví se bude využívat mnohem víc telemedicíny, komunikace mezi pacientem a lékařem se bude uskutečňovat digitálně a do ordinace se bude chodit jen ve výjimečných případech. V některých zemích to tak již funguje, v ČR to zatím blokuje legislativa. To se musí změnit. Moderní medicína vnímá telemedicínu jako jednu z klasifikací a legislativně bude nutné upravit i toto.
Dopravní zácpy se zintenzivní
Změní se také oblast dopravy. Řada rodin si v době COVIDu pořídila druhé auto, aby se co nejvíce vyhnuly MHD spojům. Po konci krize se tak pravděpodobně zvýší hustota dopravy právě o ně. Situace se stabilizuje, až když si uvědomí, že jízda v MDH je rychlejší než postávání v kolonách ve vlastních vozech. Aby bylo možné dimenzovat komunikace pro pěší a silniční dopravu a správně navrhovat uzavírky či omezení, přijdou na řadu detailní statistiky dopravní vytíženosti. Dnes se provádějí doslova bezhlavé uzavírky, aniž by se zvažovaly jejich dopady. Opět k tomu mohou přispět videodetekční algoritmy a následné zpracování dat včetně detailních simulací. V současnosti se používají spíše na řízení dopravy, ale dopravní zátěž se bude zvětšovat, a tak poroste i tlak na to s tím něco udělat.
Oblast autoprůmyslu, kterého se dotkla COVID krize také, se zotaví brzy. Byť vlivem výpadku produkce a nových legislativních předpisů dojde k proměně vyráběných modelů. Už nyní je vidět nástup elektromobilů a tlak na jejich výrobu z pohledu norem i politických zájmů. Jenže i elektromobily mají své limity. Ať už to je nedostatečná síť dobíjecích stanic, či nedostatek akumulátorových článků. Ve firemních flotilách tak bude přibývat víc hybridních vozů. A k těm do budoucna přibydou i ty na vodíkový pohon.
A co úplný lockdown?
Pokud by opravdu nastal, ocitnou se v domácí izolaci všichni. Tedy nejen lidé s kancelářskými profesemi, ale i miliony a miliony dalších pracujících. Byl by to nestandardní jev, který neznáme ani z období svátků. Vždyť i o Vánocích funguje mnoho provozů omezeně na směny. V takovém případě by tvořila jediné spojení se světem telekomunikační infrastruktura. Její sítě jsou stavěny robustně, ale v dobách, kdy vznikaly, se s videopřenosy až tolik nepočítalo – hlavně se telefonovalo a chatovalo. Také nikdo nepočítal s tím, že by se všichni připojili naráz.
„Na některých místech by tak mohlo nastat přetížení infrastruktury, což by se projevilo výrazným zpomalením při přenosu dat. Nebylo by možné uskutečňovat videohovory, výpadky by se mohly dotknout určitých uzlů i celých geografických území. Ale co když bude potřebovat komunikovat někdo, kdo je v pohotovosti, například servisní technik plynové pohotovosti, a síť zkolabuje? Nikdo takové simulace nikdy neprováděl,“ konstatuje Vladimír Mařík ml. ze společnosti CertiCon. Ostatně i v období Silvestra se občas síť přetíží natolik, že si třeba půl hodiny nezavoláte a ani se nepřipojíte. Nezbývá než konstatovat, že chování lidí a jejich nároky na datovou komunikaci jsou náhodné. A když bude uživatelů na jednom místě příliš a začnou komunikovat současně, nedá se sít téměř uřídit.
Vladimír Mařík ml. ze společnosti CertiCon
Výpadky elektřiny naštěstí nehrozí
„Energetika má od telekomunikací dvě zásadní odlišnosti. Nejenže je dimenzována na maximální provoz, ale má též příslušné pojistky, a to na všech napěťových úrovních,“ vysvětluje Hynek Beran, energetický expert CIIRC ČVUT. A hned dodává, že „…energetická soustava se chová podobně jako motor v autě. Když má příliš vysoký či příliš nízký výkon, špatně se mu jede.“ Navíc je navržena pro průmyslové podniky, a bude-li mít v důsledku jejich uzavření nižší odběr, bude tedy méně výkonná a někdy i méně spolehlivá.
Problémové mohou být i telekomunikační sítě, které energetiku dálkově ovládají. Většinu z nich provozují samotné energetické společnosti, a tak by k přetížení dojít nemělo – výjimku mohou tvořit menší firmy elektřinu přeprodávající, ale i u nich musí být všechny komunikační kanály zdvojené. Obsluha energetických dispečinků je navíc na stav nouze trénovaná, podobně jako nemocnice počítají s akutními onemocněními nebo úrazy. V situaci změněného provozu soustavy se ale může stát, že obsluha sice trénovaná bude, ale nebude dostatek technických prostředků na předcházení stavu nouze a pak by nás od blackoutu dělil opravdu jen krůček. Rozsáhlé bezprostřední výpadky dodávek energie zatím naštěstí nehrozí.
V roce 2008 přišla nezávislá vládní komise pod vedením profesora Pačese s požadavkem, aby byla energetická bezpečnost jednou ze součástí energetické koncepce státu. To se bohužel dodnes nepodařilo, a tak někteří energetičtí úředníci považovali za rizikový stav povodeň či vichřici, ale nikoli stav nouze vyhlášený vládou. V roce 2022 se plánuje odstávka řady uhelných elektráren a Německo chce zavřít i všechny jaderné. Je tak nejvyšší čas vzít rozum do hrsti a na podobné situace se domluvit, připravit i trénovat, jak se zachovat. Už proto, že energetika je životodárnou silou telekomunikací i celého průmyslu.
