Americký fotograf Robert Landsburg se ocitl tváří v tvář běsnícímu stratovulkánu. Vědom si své mizivé šance na život, dělal vše pro to, aby výbuch sopky přežily alespoň raritní snímky události.
Čtyřicetiosmiletý fotograf Robert Landsburg se v květnu roku 1980 vydal dokumentovat aktivní stratovulkán Mount St. Helens v Kaskádovém pohoří amerického státu Washington.
Landsburg v okolí měnící se sopky strávil několik týdnů. Posledním dnem s fatálním koncem se mu stal 18. květen. Onoho osudného rána se pohyboval jen několik set málo metrů pod vrcholem kuželovitého giganta dosahujícího výšky 2549 metrů nad mořem.
Mount St. Helens tehdy vybuchla s ohromnou sílou, která zničila 400 metrů sopky. Přítomný Landsburg si velmi rychle uvědomil, že pokusit se zachránit vlastní holý život je jen ztrátou času. Místo toho tak zběsile fotografoval rychle se blížící mrak sopečného popelu.
Mount St. Helens
Snímky pořizoval do posledního možného momentu, poslední chvíle si pak nechal na uložení filmu do pouzdra, kamery do tašky, tašky do batohu a ten pak zalehl vlastním tělem, zatímco se na něj vrhl déšť magmatu a popela.
Landsburgovo tělo bylo nalezeno o 17 dní později pohřbené pod vrstvou sopečného popela. Kamera s analogovým filmem zůstala nedotčená a Landsburgovy heroické a vědecky velmi cenné snímky byly posléze publikovány v časopise National Geographic.
Při děsivé, ale zároveň úchvatné události, která se zapsala do historie USA, jako ta nejsmrtelnější a ekonomicky nejdestruktivnější, přišlo o život padesát sedm dalších osob – mimo jiné i český vynálezce a vědec Antonín Svoboda.
Jan Králík
