Na podzim se vprostřed německého lesa každoročně objevoval obrazec znázorňující hákový kříž. Symbolu přivlastněném nacisty, jež díky nim nabyl významu zla, si všimli až po více jak půl století studenti lesnictví.
V severovýchodním Německu, opodál braniborské obce Zernikow, roste hustý borový les. „Čistokrevný“ porost narušilo v 30. letech minulého století vysázení sta modřínů do neobvyklého seskupení – nacistické svastiky. Symbol šel pořádně rozpoznat až o několik desítek let později, když dorostlé modříny, na rozdíl od svých stromových sousedů, počaly během podzimu měnit barvu jehličí.
Kdo, kdy a za jakým účelem vysadil na rozlehlém prostranství, pokrývajícím 3600 metrů čtverečních, gigantický hákový kříž se dosud neví. Hovoří se o zarytých členech Hitlerjugend, kteří tak měli uctít památku Hitlerových narozenin nebo o fanatickém správci lesa. Odhadem byly stromy, dle analýzy stáří, zasazeny okolo roku 1938.
Lidi nebo stromy…
Po skončení války a velké nacistické prohře se na les, snad i úmyslně, zapomnělo. Nebylo to ani příliš těžké, hákový kříž lze totiž spatřit jenom z ptačí perspektivy. Okolo kmenů vytvářejících symbol, jež se v Evropě rovná zlu, tak nic netušíc prošly stovky lidí.
„Odhalen“ byl až roku 1992, kdy znovusjednocené Německo pořizovalo nové letecké snímky, které měly za úkol přezkoumat studenti lesnictví. Kuriózní formace již nešla přehlídnout.
Z obavy, že se les stane jakýmsi poutnickým místem příznivců neonacismu, se ho pokusily úřady odstranit. 43 ze 100 modřínu tak padlo k zemi roku 1995. I tak zůstával nyní odhalený obrazec stále viditelný. Roku 2000 se přistoupilo k dalšímu kácení 25 stromů. Bystré oko si však svastiky všimne doposud.
Podobné díla vznikala i na jiných místech a to nejen v Německu, ale třeba i v Itálii, kde nedotčená žijí do dnes.
Jan Králík
