Tělo slavného vojevůdce ani po 6 dnech v hrobce nejevilo známky rozkladu. Lidé to považovali za důkaz, že Alexandr nebyl obyčejným člověkem, ale bohem. Vědci však našli pro tento neobvyklý úkaz mnohem obyčejnější a hrůznější vysvětlení…
Alexandr rozšířil hranice své říše tažením do Persie a na indický subkontinent, díky čemuž se stal zřejmě největším a nejúspěšnějším vojevůdcem celé historie, který neprohrál žádnou bitvu. V době své smrti ovládal většinu světa známého tehdejším Řekům. Chystal se dojít ještě dál, plány mu však zhatila náhlá nemoc, která jej zastihla v Babylonu. Po 12 dnech ukrutných bolestí se král přestal hýbat a lékaři ho prohlásili za mrtvého. Když po 6 dnech otevřeli hrobku, aby tělo krále nabalzamovali, zjistili a pro pozdější generace zaznamenali, že Alexandrovo tělo nepostihl rozklad.
O příčině Alexandrovy smrti se vedou dlouholeté diskuze a žádná z teorií nebyla rozhodně a definitivně potvrzena ani vyvrácena. Podle mnohých mohl zemřít na západonilskou horečku, tyfus nebo rakovinu slinivky břišní, v důsledku nezřízeného pití alkoholu. Podle nejnovější verze mohl být otráven kýchavicí bílou.
Večer před propuknutím nemoci prý Alexandr vypil 5 litrů vína. Novozélandská historička K. Hall poukazuje na prameny, jež hovoří o postupné paralýze šířící se symetricky do Alexandrova těla. Otrava kýchavicí bílou se projevuje postupnou paralýzou nervového systému až po svaly obličeje. Podle historičky je možné, že vladaře v tento moment prohlásili za mrtvého, ačkoli ještě nepatrně dýchal a mohl být i při plném vědomí. V hrobce pak nehnutě ležel ještě několik hodin, než zemřel doopravdy. „Jeho smrt je možná nejslavnějším případem pohřbení zaživa, jaké kdy bylo zaznamenáno,“ uzavřela vědkyně.
Zdroj: http://www.history.com/news/alexander-the-great-death-cause-discovery
MS
