Poprvé v historii evropské archeologie se do rukou badatelů dostal jasný důkaz o tom, že naši předci pečlivě opracovávali nejen zvířecí, ale i lidské kosti, aby z nich vytvořili smrtící nástroje.
Z hlubin dnes již zaplaveného pásma kdysi suché země, zvaného Doggerland, které před mnoha tisíci lety spojovalo území Britských ostrovů s kontinentální Evropou, se v posledním století vynořilo několik tisícovek artefaktů poodkrývající život našich předků.
Oblast, jež před cca 6500 lety př. n. l. pohltilo Severní moře, nedávno vydala i pár zcela unikátních zbraní – dva hroty šípů z lidských kostí. Archeology nález doslova šokoval, výběr z tisíců vzorků k analýze byl totiž namátkový. Najednou v ruce drželi první důkaz o neobvyklé a nečekané praktice, většina z hrotů šípů byla vyráběna z kostí zvířecích a to hlavně jelena evropského.
Proč byly hroty datované do doby před 7 tisíci lety, vyrobeny z lidských ostatků zatím zůstává nezodpovězenou otázkou. Vědci se, ale shodují, že zvolení neobvyklého materiálu nebylo náhodné. Kosti jelena evropského byly využívány nejen pro snadnou dostupnost, ale zřejmě i pro vlastnosti samotného zvířete – v případě jelena elegance a rychlosti.
Je tak možné, že hroty šípů z lidských kostí se vztahovaly k jednomu konkrétnímu zesnulému člověku, který za života disponoval nějakými mimořádnými schopnostmi vhodnými pro lov. Tomu mimo jiné napovídá i značné opotřebovaní zbraní – je tak jisté, že nástroje nebyly používány pouze pro ceremoniální účely.
Jan Králík
