Dramatické události doprovázející život jedněch z nejdražších, ne-li nejcennějších hodinek v dějinách lidstva vůbec by bez problémů zaplnily stovky stránek scénáře akčního filmu.
„Báseň v hodinovém strojku“ – tak se občas nazývá mistrovské dílo proslulého hodináře Abraham-Louise Bregueta a jeho syna. Breguet dostal zakázku na své 160. kapesní hodinky roku 1783 od švédského hraběte Hanse Axela von Fersena, velkého obdivovatele (a nejspíš i milence) tehdejší francouzské královny Marie Antoinetty – právě jí měly být hodinky určeny.
Marie Antoinetta se dokončení hodinek nikdy nedočkala, zemřela na gilotině o deset let později, v době kdy měl úchvatný strojek stále daleko k finiši. Stejně tak nebyly hotové roku 1810, kdy Hanse Axela von Fersena potkal osud ještě krutější než jeho zesnulou milenku – lynčování rozbouřeným davem. Za kompletní se nedaly považovat ani v časech smrti samotného tvůrce Bregueta roku 1823, dokončil je až jeho syn, čtyři roky po otcově smrti. Celých 44 let se tak čekalo na jejich dokončení.
Strojek, který je podle mnohých považován za „nejdůležitější a nejcennější hodinky, které kdy byly vyrobeny“, je stvořen ze 823 kusů zlatých, platinových, rubínových a safírových součástek. Průhledný kryt umožňuje pozorovat pohyb jeho precizně ručně zpracovaných mechanických útrob. Kromě ukazování času měl i všechny další tehdy dostupné funkce včetně teploměru a hvězdného času.
Z majetku rodiny Breguetových se hodinkový poklad dostal do soukromé sbírky a nakonec do Muzea islámského umění L. A. Mayera v Jeruzalémě, odkud byl roku 1983 odcizen nechvalně známým zlodějem Na’amanem Dillerem, který během úspěšné krádeže použil pouze páčidla, žebříku a nepozornosti hlídačů.
Na třiadvacet let tak hodinky, jejichž hodnota je odhadována na půl miliardy korun českých, „zmizely“. Na světlo světa se opět dostaly až roku 2004, kdy se vdova po Dillerovi pokoušela mistrovský kousek prodat na černém trhu. Dnes jsou opět k vidění v jeruzalémském muzeu.
Jan Králík
