Hans Hildenbrant byl jediným německým fotografem, který zachytil život válečné fronty na barevný film. Na rozdíl od svých kolegů se navíc rozhodl zvěčnit velkou válku nejen v propagandistickém duchu, ale i s veškerou její destrukcí.
Od prvního válečného roku 1914 až do jejího konce, o čtyři roky později, mačkal německý fotograf Hans Hildenbrant (1870-1957) spoušť aparátu pořizujícího unikátní barevné snímky přímo v zákopech válečné fronty.
Hildenbrant byl jedním z 50 fotografů vyslaných mezi bojující německé vojáky. Němci si již tehdy uvědomovali moc propagandy, znásobenou kouzlem věrohodné fotografie. Francouzi s pouze 35 vyslanými fotografy kulhali za Němci, na opačném pólu pak stáli Britové, jejichž fotografům bylo povoleno vstoupit na západní frontu až roku 1916.
Hans Hildenbrant
Hans Hildenbrant pořizoval fotografie za pomoci autochromu, raného procesu barevné fotografie, patentovaného roku 1903 bratry Lumièrovými. Kromě neobvyklého zvolení barevného procesu pro svá díla se rozhodl využít i nevídaného pohledu na válečnou situaci. Místo čistě propagandistických snímků zachycoval i válkou zničené vesnice, města a budovy, včetně těch církevních – cosi naprosto šokujícího.
I přes použití barvy mohou snímky působit poněkud „zastarale“. Je tomu tak proto, že ve většině z nich figurují pózující lidé, Hildenbrantova výbava stále nebyla připravena na to zachytit moment v pohybu. I tak však Hildenbrantova díla zpřítomňují dávnou válku jako žádná jiná.
Jan Králík
