Pozůstatky zlaté masky nejsou jediným artefaktem, který archeologové nedávno odkryli v čínském Sanxingdui. Doprovázelo je několik set dalších objektů z dob pradávné čínské civilizace, nad kterou se dodnes vznáší více otazníků než známých odpovědí.
Část masky, jež váží okolo 280 gramů a odhadem se skládá z 84 % zlata, byla objevena spolu s více jak pěti sty dalšími artefakty ukrytými v „obětních jámách“ v archeologickém nalezišti Sanxingdui v Číně.
Po více jak 3000 let objekty ležely v „obětních jamách“, které na místě vybudovala unikátní civilizace nejspíš patřící k tehdejšímu království Shu. Kořeny dávného království sahají až do roku 1045 před naším letopočtem, přeťaty pak byly cirka roku 316 př. n. l., kdy jej dobylo království Qin.
Pro badatele je jedinečná civilizace v Sanxingdui stále velkou záhadou. Mnohé důkazy totiž hovoří o tom, že kultura království Shu se vyvíjela samostatně – tedy nezávisle na okolních společnostech sídlících v údolí Žluté řeky, které jsou tradičně považovány za kolébku čínské civilizace.
Archeologické naleziště Sanxingdui.
Protože o kultuře neexistují žádné dobové písemné prameny, musí badatelé rozluštit hádanku pouze za pomoci hmotných artefaktů. Kromě překrásné zlaté masky našli na místě od 20. let minulého století, kdy bylo Sanxingdui náhodou objeveno místním farmářem, na 50 000 starověkých objektů.
Většina z nich ležela pohromadě v „ceremoniálních jámách“, kterých bylo doposud objeveno hned několik. Roku 1986 jedna taková vydala na 1000 artefaktů, včetně pár detailně propracovaných bronzových masek.
Minulého roku odkryli hned pět „obětních jam“, do kterých byly během ceremonií vhazovány různé předměty, jež byly následně rituálně zapáleny a nakonec pohřbeny.
Jedna z nedávno odkrytých jam tak kromě zlaté masky vydala i několik bronzů, zlatých fólií, pozůstatků hedvábí, předmětů ze slonoviny, nefritu či kostí, ale i dosud neotevřenou dřevěnou schránku.
Jan Králík
