Dlouhá historie plná bitev zanechala šrámy na těle kamenné stavby vznášející se vprostřed mořské hladiny. Překrásné věži, kterou se kdysi pyšnila Janovská republika, hrozila demolice, zkáze se však nakonec vyhnula obloukem a u italského pobřeží ční dodnes.
Torre Scolu, nebo také věž Jana Křtitele, stojící nedaleko italského ostrova Palmaria, omývají vody Ligurského moře. Kamenná struktura pětiúhelníkového půdorysu vznikla v rámci obranného systému Janovské republiky budovaného během 16. a 17. století.
Mohutná věž z mramoru a kamene, jejíž zdi dosahovaly tloušťky 1,2 metru a výšky téměř 13 metrů, ve svých útrobách ubytovala až osm vojáků, několik strážců a deset kanónů k tomu. Dokončena byla na počátku 17. století a Janovany tehdy stála pořádný balík peněz.
Nešťastnou se věži stala jedna z bitev napoleonských válek, k níž došlo v lednu roku 1800. Torre Scola se tehdy ocitla přímo mezi válečnými loďmi dvou protivníků – Britů a Francouzů.
Poškozená zůstala opuštěná a zanedbávaná po celou polovinu 19. století. Později chátrající skvost využívalo italské námořnictvo jako cvičný terč a roku 1915 se nakonec přistoupilo k demolici. Zásluhou jednoho z místních vzdělanců byla památka naštěstí stržení ušetřena.
Z přehlíženého skvostu se později stal maják a nakonec zabezpečená a restaurovaná turistická atrakce, k jejíž kráse a magickému půvabu přispěla i zelení a stromy samotná příroda.
Jan Králík
