Dagmar Havlová, Jiří Korn, Eva Samková nebo Ben Cristovao jsou mezi těmi, kdo se zapojili do projektu Ne! v přírodě českého fotografa Matěje Derecka Harda. Výstava jeho fotografií na Staroměstské radnici v Praze má upozornit na aktivity, které škodí životnímu prostředí. Co Matěje vedlo k nápadu, jak probíhalo focení a co byla největší produkční překážka? Zeptali jsme se ho na vernisáži výstavy.
Jak se vám povedlo získat pro projekt jména jako Jiří Korn nebo Dagmar Havlová?
S Jirkou Kornem jsem fotil asi po pátý a spolupráci s ním prostě miluju. Hrozně správnej chlap a neuvěřitelnej profík. A paní Dagmar se líbila myšlenka projektu a mé předchozí práce. A jelikož miluje přírodu, tak neváhala a nafotili jsme s ní super téma – zákaz vjezdu motorizovaným prostředkům.
S kým jste měl scénu vyfocenou hned a koho jste trápil celý den nebo noc?
Každou scénu jsem s danou osobností fotil maximálně dvacet minut. Spíš míň. Celý projekt jsem v hlavě vymýšlel a ladil několik let. Obrovská byla před-produkční a produkční práce… Ladění všech lokací, partnerů, subdodavatelů, osobností, témat a pak asi milionu maličkostí a detailů, které ale umocňují výsledek. No a potom několikahodinové přípravy, zkoušky a ladění scény v den focení. Když pak nějaká tvář přijela na plac, ujaly se jí naše umělecké maskérka a stylistka.To zabralo tak třicet minut. Pak jenom krátký brief před focením a samotný focení tak těch patnáct až dvacet minut.
Předpokládám, že téma jste si vybral, protože je vám z nějakého důvodu blízké, co děláte proto, aby byla česká krajina hezčí?
Ano mě naprosto sere, když vidím po lese a v přírodě poházený odpadky. To mě vlastně inspirovalo k týhle sérii v počátku nejvíc. Dost často je s mou drahou polovičkou taky posbíráme a vytřídíme. Pak mi vadí vandalismus na zeleni, hluk nebo vylejvání splašek do vodního toku. A co dělám, aby to v naší přírodě vypadalo líp? Především se snažím pomáhat tím, že realizuju takovýhle projekty. Jsem fotograf a vyjadřuju se fotkou, takže to je podle mě nejvíc čím můžu pomoct. Ideálně, kdyby série posbírala i nějaký zahraniční ocenění, aby se tam dostala do povědomí a pomohla i přírodě za našimi hranicemi.
Podle čeho jste si vybíral témata a které se nakonec do focení nevešla?
Měl jsem vymyšlených šest hlavních témat, který mě samotnýho už léta štvou a odbor ochrany prostředí magistrátu hlavního města Prahy je doplnil o dalších šest, který potřebovali komunikovat v rámci kampaně. Takže do projektu se vešly všechny moje témata, a ještě šest přibylo…
Nechal jste si aktéry vybírat témata nebo jste jim je přidělil?
Ze začátku to šlo, ale posledním aktérům jsme museli už téma přidělit. Na výběr už zkrátka nic nezbývalo, ale i tak jsme měli štěstí a zbylý témata se osobnostem naštěstí líbila. Eva Samková byla skutečně nadšená ze svého tématu světelného smogu v přírodě a říkala, že by si to i sama vybrala.
Kde focení probíhalo?
V pražský přírodě. Konkrétně v Chuchelském háji, kam skoro každý den chodím, protože tu bydlíme. Tam vzniklo osm fotek a čtyři vznikly v Prokopském a Dalejském údolí, kde to také velmi dobře znám.
Co se ukázalo jako největší produkční problém?
Produkci měl na starost Jaro Vacek společně se mnou a mojí ženou Mariou. Musím říct, že jsme všechno zvládli skoro bez problémů. Trochu obtížnější bylo zorganizovat načasování všech tváří a našeho teamu. Celkem nám dalo zabrat, když jedna z tváří musela kvůli nemoci zrušit focení a my měli asi 18 hodin na to sehnat náhradu. Bylo to úplně poslední focení celýho projektu a naštěstí se nám povedlo i tohle. Ale jeden z největších problémů nejspíš byl, když produkční a asistent zjistili, že se nedá o víkendu nikde sehnat suchej led. A pak, když si jeden z asistentů malém vypíchl oko o klacek, přetrpěl osm hodin na place a večer skončil na pohotovosti. Je to fakt strašně skvělej a pracovitej kluk a naštěstí to měl za týden OK.
Vyvolaly vaše fotky nějakou reakci v terénu? Víte o lidech, kteří se díky vám sebrali a šli čistit les?
O lidech, co šli vyčistit les bohužel nevím! Každopádně zpětná vazba je velká. Kromě pochval v komentářích a ve zprávách na sociálních sítích mám v galerii kustoda, kterým je můj synovec Filippo, takže mám zpětnou vazbu přímo od návštěvníků výstavy a ti jsou opravdu nadšení. Většina z nich shlédne taky celý dokument, který dělala má Mari. Ten doplňuje sérii fotek a má úctyhodných čtyřicet minut plných zákulisních záběrů a rozhovorů s tvářemi a realizačním týmem. Dokonce má svou vlastní autorskou hudbu, kterou udělal můj kamarád a producent Dryman. Kromě toho jsem měl parádní ohlasy také při samotné vernisáži, kde se otočilo pět set lidí a rozdalo se skoro 500 kusů velkoformátových nástěnných kalendářů. Takových tři sta kalendářů jsem podepsal lidem rovnou na místě…
Pro zájemce, co si rádi povídají o megapixelech digitálních foťáků, nám prosím řekněte, jak je to s Hasselbladem, který jste použil pro focení série?
Hasselblad je naprostá ikona a něco k čemu jsem vzhlížel od počátku mýho focení. Model H6D-100C je dělo, možná lépe řečeno bomba 12 Nejde ani o rozlišení 100 megapixelů a obrovský čip 53,4 x 40 mm, za mě jde hlavně o tu neskutečnou ostrost a barevný podání. Koho by to zajímalo po technický stránce, tak jsme fotili s objektivem HCD 35 – 90 mm se světelností f4-5.6. A přišel jsem k němu tak, že úzce spolupracuji s firmou Stablecam, která je výhradní distributor švédskýho Hasselbladu u nás. Dá se u nich dokonce i pronajmout s operátorem, takže doporučuju všem, který by si chtěli Hassel aspoň vyzkoušet…
Matěj Dereck Hard
Je absolvent magisterského oboru tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. Vyhrál ceny Grant Prahy na Czech Press Photo 2017 a Junior award na Czech Press Photo 2010. Jen za rok 2019 zaznamenal mimořádný úspěch na největších mezinárodních soutěžích (International Photo Awards – New York, MIFA v Moskvě, Prix de la Photographie v Paříži, ND Awards USA či TIFA Tokyo International Photography Awards v Japonsku.
Více na www.dereckhard.com
Foto: Matěj Dereck Hard
Foto – vernisáž: Adam Mráček
