Proslul svým neobvyklým tempem při krvavých amputacích v době, kdy se bez účinných anestetik rovnala rychlost méně úmorné bolesti. V operačním chvatu však Liston několikrát zapříčinil nemálo bizarních nehod, které jej zapsaly do historie stejně jako jeho bleskový amputační um.
Před rokem 1846 musela pacientovi ležícím na operačním sále posloužit místo anestezie pouze pořádně velká dávka silného alkoholu. Rychlost tak byla naprosto klíčovým prvkem pro pacientovo „pohodlí“ i šanci na přežití.
Mistrem svého oboru byl v polovině 19. století anglický chirurg Robert Liston. Lékař, který se roku 1835 stal prvním profesorem chirurgie na londýnské University Colllege Hospital se pyšnil rekordními časy provedených amputacích. Na operační sál často vcházel se slovy: „Změřte mi čas, pánové!“ Ne všechny zákroky však dopadly dle ideálních představ.
Historek o Listonovi koluje hned několik, dvě nejznámější se samozřejmě řadí k těm nejbizarnějším. Během jedné z operací dokázal pacientovi amputovat problematickou nohu a za pouhé dvě a pul minuty, ve svém nadšení jej však kromě končetiny řezem zbavil i varlat.
Další případ vešel ve známost jako zákrok s 300procentní úmrtností. Během další rutinní amputace nohy, tentokrát však se zástupem přihlížejících, Liston v zápalu (nohu tentokrát amputoval pod dvě a půl minuty) nechtěně odřízl i prsty asistujícímu mladému pomocníku a nožem sekl do jednoho z diváků. Všichni tři zasažení po incidentu skonali. Pacient a asistent na tehdy běžnou gangrénu, přihlížející zas z prodělaného šoku.
Listonova kariéra s mrskajícími se pacienty, připomínající spíše jatka než nemocnici, pomalu končila s rokem 1846, kdy jako první použil moderní anestetika během veřejné operace na půdě University Collage Hospital. Sám zemřel o rok později ve věku 53 let.
Jan Králík
