Někdy se dost neuctivě říká – vyhodíš ho dveřmi a vrátí se oknem. Tak trochu je to japonský příběh Alfonse Muchy.
Podívejte se pozorně na plakát k oslavě desátého výročí vzniku anime seriálu Sailor Moon. Je v téhle barevné šílenosti opravdu skrytý Alfons Mucha? Ano, je!
Na dalším obrázku je tokijská bojovnice s bezprávím Usagi na plakátě fanouška Sailor Moon.
Jestli už nám věříte, můžeme začít.
Takže step by step…
Mucha se nejdřív inspiroval v Japonsku
Dosud jste si možná mysleli, že propracované květinové vzory a plochý styl pochytil „král secese“ Alfons Mucha kdesi v zapadlém koutu u hřbitovní zdi. Ne, inspirací nebyla jen obyčejná příroda, ale především japonské deskotisky známé pod jménem Ukijo-e (japonsky: 浮世絵, a v překladu Obrazy pomíjivého života). V dnešní době by avantgardní mistr hledal nejspíš inspiraci v konzoli PlayStation, možná v japonské estetice kvantových počítačů nebo snad ve virtuálních hvězdách metaverza vytvářených pomocí CGI. Ale tehdy byl prostě hit deskotisk vyráběný technologií dřevořezu.
Co na těch dřevořezech bylo tak sexy?
Vlastně všechno. Tenhle japonský městský styl se během 17. a 18. století vyžíval na zobrazení krásných žen, zápasníků sumo, válečníků i erotických scén. Když si z toho odmyslíte Vémolu, zploštíte obraz, strčíte tam modelky kavkazského genotypu (tedy bělošky), a obalíte je floristickou dekorací, máte čistokrevnéhu Muchu. Jestli vás do teď nenapadalo dívat se na něj jako na tvůrce heroických plakátů k blockbusterům plných erotiky, koukněte se znovu.
Tohle je Muchova inspirace:
Obrázek pochází z knihy Asakayama E-hon od umělce Nišikawa Sukenobu. Ten se specializoval na technicky rafinované obrazy kurtizán.
A když už jsme u explicitních zobrazování, těch se nebál Mucha ani jeho následovníci. Tímto skáčeme na jeho odkaz z 90. let minulého století, serii Sailor Moon. Hrdinku Usagi v USA cenzurovali pro nadměrné pití alkoholu, nepřiměřené násilí a samozřejmě nahotu 🙂
Zpátky ještě chvíli k dřevořezům. Technologický vývoj Japoncům začíná umožňovat i vícebarevné tisky a vrcholné období Ukijo-e se pak soustředilo na krásu a harmonii. A že toho krásna na někoho bylo až příliš, tak v patách sexu nastupuje samozřejmě erotická cenzura a provinilcům drsné tresty. Došlo to tak daleko, že si umělci museli nakonec nechat dopředu schvalovat i předběžné návrhy svých maleb.
Takže nakonec tu máme úpadek celého stylu na konci devatenáctého století. Začala mu konkurovat fotografie. Umělci tak už produkovali především obrazy vražd, strašidel, monster… a za chvilku už z toho budou ty manga.
Tenhle obraz od Tojohara Čikanobu je z roku 1887, kdy bylo Muchovi 27 let a byl to přesně ten rok, kdy se usadil v Paříži. Tedy v období, kdy Mucha obcházel kankány a podniky s ženskou obsluhou a k tomu jezdil na kolečkových bruslích.
Už tam toho Muchu vidíte? Na tom, jak to šlo rychle, vidíte také to, že už tehdy byli lidé ovlivněni událostmi na druhém konci planety překvapivě docela rychle.
Další Muchův hrdina z té doby byl Hirošige Utagawa. Tehdy byla totiž japonská škola v evropské malbě hit. Tomu přebírání vlivů z Japonska do Evropy se dokonce říká japonismus. To bylo ještě v době, kdy v každé rodině nebyl PlayStation a dokonce ani Atari! Takže i Vincent van Gogh od Utagawy doslova okopíroval hned dva obrazy. Levý obrázek je malba od Utagawy (Švestková zahrada v Kameido) a vpravo je kopie od van Gogha (Kvetoucí švestka). Dnes se tomuto kopírování říká „tribute“ (= pocta, hold, poklona) 🙈.
Ale co to má společného s manga?
Hodně. Protože teď už víte, kde se vzal Muchův styl. Co všechno dalšího si Mucha ‚vzal‘ z Japonska?
⦁ Námět, malování na plocho bez západní perspektivy, sexy ženy
⦁ Zjištění, že jde perspektivu použít i k vytvoření příběhu. Typicky je to tak, že je zorný pole pozorovatele nastaveno pod mírným úhlem, takže máme pocit, že dění sledujeme odspodu. Jako když jste v divadle a díváte se nahoru na herce. Anebo když vzhlížíte nahoru ke svému idolu. Což se později hodí právě pro manga a superhrdiny, která tak chcete postavit na piedestal. Tato perspektiva nás již staví do pozice obdivovatelů a udržuje nás v touze chtít víc.
⦁ Zmíněný efekt perspektivy zvýrazňuje i dekorace. Neoklasicistní róby, na hlavě často koruna z květin a v ruce třeba ještě větev rostliny, jako na obraze Sarah Bernhardt. Nad hlavou je často zavěšen oblouk z bohatě zdobené typografie, který dává pocit nadpozemského božství.
⦁ Úzký tvar plakátů, jemné pastelové barvy a „halo“ efekt kolem hlavy objektu povyšuje plakáty z pouhého street artu na něco specifického a svěže rozpoznatelného. Možná by se mohl inspirovat i dnešní typografický průmysl se svými nudně standardizovanými formáty A0.
Takže to byl Mucha. Ale když tu náhle…
… Muchu zpětně objevili zase Japonci
Nejslavnější důkaz je čistě ženské manga seskupení CLAMP, založené v roce 1989. Jejich díla byla často rozpohybována i do anime (animované manga, filmy, prostě video). Holky prodaly už 90 milionů dílů jednotlivých sérií mangy. Jejich první sérií byla RG Veda. A podívejte si níže, jak moc to z Muchy vychází.
Japonské umělkyně z CLAMP se inspirovaly výraznými rysy Muchových plakátů, včetně vyobrazených módních žen jako světců, květinovými a geometrickými tvary, odvážnou typografií a výrazným orámováním děl. Dohromady je to skvělá fúze / synkreze Východu a Západu prostřednictvím secese.
Zde pro větší názornost dáváme vedle sebe Muchu a jeho japonské obdivovatelky prodávající miliony sešitů manga.
Muchovým originálem (vlevo) se ještě pár dní můžete pokochat na výstavě ve Valdštejnské jízdárně (Mucha.eu). Japonce si čekněte na netu.
Supersláva TV serie Sailor Moon
Ještě jedna zásadní věc se odehrála v Muchově japonském životě po životě. Vznikl obrovsky oblíbený seriál Sailor Moon, který se inspirací dílem Muchy rozhodně netají. Má to už 8 sérií, natočeno je nebo je ve výrobě 7 celovečerních filmů a samozřejmě že jde o mraky vytištěných manga knih. O co tam jde? Zjednodušeně řečeno je to dobrodružná série pro dívky. Jednoho dne v Tokijské čtvrti Jubanu středoškolská studentka Usagi Tsukino spřátelí s Lunou, mluvící černou kočkou. Ta jí dá kouzelnou brož, která jí umožní proměnit se v Sailor Moon: vojáka předurčeného zachránit Zemi před silami zla. Luna a Usagi sestavují tým ostatních Sailor Strážců, aby našli svou princeznu a Stříbrný krystal. Dobrodružství, fantazie, akce, prostě Mucha 🙂
Usagi milují nejen Japonci. Povšimněte si typické kouzelné hůlky alias brože v rukou této evropské ‚hlavní hrdinky‘.
Přesvědčili jsme vás, že Mucha rozhodně nebyl nudný?! V tom případě si nenechte ujít výstavu „Mucha, rodinná sbírka“ ve Valdštejnské jízdárně, který představí díla Alfonse Muchy způsobem, jakým doposud nebyl prezentován. Příběh celosvětově známého a uznávaného umělce budou vyprávět vybrané malby, sochy, fotografie, reklamní předměty z rodinné sbírky a některé originály veřejnost uvidí úplně poprvé. Více informací o výstavě a vstupenky najdete na www.mucha.eu.
Tenhle chlápek byl prostě avantgarda.
Nikola Nádvorníková