Dneska to bude trochu osobnější. Pro mě i pro vás, protože v Česku se dnes najde jen málo rodin, kterými by neprošel alespoň jeden vůz Škoda Octavia. Postavili jsme vedle sebe tu nejstarší a nejmladší. Mezi nimi je 65 let technologického vývoje, ale také zážitků, dobrodružství a vzpomínek.
Když jsem se dozvěděl, že budeme fotit nejen novou, ale i starou oktávku, hned jsem se musel přijít podívat. Fakt je tam. Ve vůni z muzejního depozitu, s vyleštěnými poklicemi, nádherným interiérem s dominantními budíky a obřím volantem, co se stáčí do loga automobilky v soustředných kruzích. Jako dítě jsem se topil v těch sedačkách a snažil se pohnout obřím kostěným kormidlem. Hrál jsem si na tatínka, co vždycky řídil, zatímco já seděl vzadu a sotva jsem přes hradbu předních sedaček viděl na silnici. Což byl problém, protože jakmile jsem na silnici neviděl, začínalo se mi v zatáčkách Doks dělat trochu šoufl. Auto mělo sice nezávislé zavěšení všech kol a vpředu vinuté pružiny, ale zadní náprava s listovým perem při razantnější jízdě dost houpala. Ano, stará oktávka s ní vyhrála několikrát svou třídu v Monaku, ale my neměli verzi Super Touring, měli jsme základ v cihlovém laku (moje maminka tomu autu říkala rajčátko), a tak jsme stavěli u cesty i kvůli tomu, abych svůj oběd nevrhl na sedačky, ale maximálně na trávu.
Jako prcek jsem měl to auto hrozně rád. Jeho vůni, jeho texturu. Přejížděl jsem prsty po obřích budících, vydával legrační závodní zvuky, před domem jsem ho pomalu leštil krouživými pohyby jako Daniel-san v Karate Kid. Děda si pak koupil hranatou Škodu 120 a v té jsem v garáži také odjel několik fiktivních závodů, aniž by se auto pohnulo byť jen o centimetr. Ale už tehdy jsem vnímal stařičkou oktávku z roku 1959 jako designově vyspělejší vozidlo. Dokonce se mi líbil i kombík, který se stal v Československu hitem. Je až podezřelé, že chalupářský národ po skončení jeho výroby v roce 1971 nedostal žádnou náhradu. Dalším kombi se stal až prodloužený Favorit (Škoda Forman) v devadesátkách.
Triumfální návrat
I toho jsme v rodině měli, když táta dostal ve firmě služební vůz, co právě přijel z továrny. Stříbrný kombík s plnou výbavou v edici Silver Line, která se vyráběla po druhém faceliftu Favoritu v roce 1993. Vozy byly lakované stříbrnou metalickou barvou Safír a měly nový typ litých kol Ronal Centra. Přední mlhové světlomety měly přes sebe ochrannou mřížku. Dalšími prvky výbavy byly digitální stropní hodiny, ostřikovače světel, centrální zamykání.
Luxus na čtyřech kolech, ale Favorit to měl už tehdy spočítané, ve vývoji byla modernější Felicia, ale především také první porevoluční auto stavěné od nuly podle moderních postupů. Triumfální návrat Octavie odstartoval před třiceti lety, kdy se v okolí Mladé Boleslavi začaly testovat první prototypy. V roce 1996 šel vůz do prodeje a od té doby je neomylně nejprodávanějším autem na českém trhu, s několika málo výjimkami, kdy ho přeskočila menší Fabia.
První generaci uvidíte nejen na vesnicích, ale i ve městech jezdit dodnes. Může za to jednak poctivá konstrukce a neuvěřitelně prostorný kufr u liftbacku i kombíku, ale také řada nesmrtelných motorů. Sám jsem měl kombi první generace jako druhé auto a nalítal jsem na něm sto tisíc kilometrů. Pod kapotou měla tahle oktávka legendární naftovou jednadevítku, tu jednoduchou s 90 koňmi, na které byli schopní taxikáři najet milion kilometrů. Dodnes tu naši modrou vídám, jak jezdí po místních staveništích, protože si ji od nás koupil pán jako užitkové auto. Karoserii má oloupanou jako kinder vajíčko, zvukově už by asi prošla sítem národního symfonického orchestru, ale ten motor pořád ochotně vyráží z křižovatky i s plným kufrem. I jako motoristickému novináři mi od té doby prošly rukama desítky, možná stovky aut, ale když jsem je vracel a znovu si sedal do tohohle „dělníka“, byl jsem občas vděčný za jakousi familiérnost. Oktávka první generace se stala nejen rodinným autem, byla doslova členem rodiny, co putoval z ruky do ruky. Bylo to jediné auto, u nějž automobilka uměle prodloužila cyklus a vedle druhé generace prodávala i modernizovanou první s přídomkem Tour (napůl to zkusila i u druhé generace, ale tam už o úspěchu mluvit nelze). V Řecku se takhle první moderní oktávky vyráběly až do roku 2010.
Ten zmíněný nesmrtelný nafťák stál mimochodem ve výbavě SLX a příplatkové metalíze rovný půl milion korun, což tehdy byly velké peníze. Přesto se Octavie okamžitě po uvedení začaly skvěle prodávat a vyskočily do čela žebříčků. Automobilka pod křídly německého koncernu Volkswagen měla i soutěžní ambice a pro homologaci v rallyových soutěžích vznikl i sériový vůz Octavia RS (Rally Sport) s přeplňovanou osmnáctistovkou a výkonem 150 koní. Tato verze byla skutečně vrcholem nabídky, protože pro ni automobilka připravila unikátní laky, nezaměnitelnou koncovku výfuku a prémiový dvoubarevný interiér s bílými budíky a kovovou hlavicí řadicí páky. Jediná opravdová sportovní oktávka měla na přední masce chladiče odznáček vRS (v značí victory = vítězství). Na to nejrůznější tuneři v devadesátých a nultých letech zapomínali, když se snažili nejrůznějšími plastovými nárazníky, falešnými koncovkami a odznáčky z druhovýroby ze svých naftových oktávek udělat rallyové ikony. Nejrůznějších výrobců plastových doplňků se tehdy vyrojilo mnoho a začala temná éra tuningu, kdy byly některé škodovky skutečně velmi, velmi nevkusné.
Snaze imitovat ostrou verzi se nelze divit, opravdové RS bylo cenově hodně vysoko a automobilka tehdy ještě nenabízela sportovní pakety pro auta nižších motorizací. S druhou generací, uvedenou v roce 2004, však podlehla vůli lidu a RS bylo k mání jak v benzínové, tak v dieselové verzi. Dvoulitrový motor se 170 koňmi sice trpěl dětskými nemocemi, ale jezdil moc hezky. Přesto bylo naftové RS vždy ve stínu toho benzínového – ztrácelo na něj vždy několik desítek koňských sil a pozadu bylo i v dynamice. Jeho hvězdná hodinka přišla ve třetí generaci, kdy jste si mohli objednat Škodu Octavii Combi Scout, přizvednutou „terénní“ variantu se čtyřkolkou. a dostali jste k ní v nejvyšší možné variantě i RSkový motor se sedmistupňovým automatem a výkonem 200 koní.
Nová doba
To už jsme v éře, kdy bylo Octavii možné potkávat opravdu úplně všude. Z rodinného etalonu a chalupářského svatého grálu se stala fleetová královna. A nejezdí kolem vás jen s firemními polepy, můžete ji potkat jako policejní auto v řadě států Evropy. Dokonce i Britové, kteří se v osmdesátých a devadesátých letech automobilce posmívali a vymýšleli vtipy jako na běžícím pásu, jsou dnes po německém a českém trhu třetím největším odbytištěm značky jako takové. Octavie tu potkáte jako policejní vozy nebo asistenční auta pohotovostních složek. Aktuální čtvrtá generace po svém uvedení na tamním trhu získala hned tři tituly v národní anketě: kombi roku, kompaktní rodinné auto roku a auto roku celkově.
Za globálním úspěchem modelu stojí i skvěle nastavená fleetová podpora. Výhodné podmínky pro velkoodběratele automobilka nabízí už od dvou aut nakoupených v rozmezí 12 měsíců. I větší rodina se dvěma vozy Škoda tak může využít výhodnější ceny, komplexní podpory (200 autorizovaných servisů na území ČR) nebo záruky smluvních podmínek na tři roky dopředu. U elektrifikovaných vozů můžete využít i aplikaci Chargee, jinde vám automobilka nabízí v rámci služeb třeba i elektronickou knihu jízd, online servisní historii apod. Skrz Škoda Financial Services máte přístup k nadstandardním možnostem financování vašeho nákupu. Pro větší zákazníky (od 20 vozů výš) pak Škoda nabízí služby 36 fleetových center s velkokapacitními servisy a lakovnami. Pro čtvrtou generaci, představenou v roce 2019, už platí, že jejím většinovým zákazníkem jsou právě firemní fleety, kde je reprezentativní sedan střední třídy stále žádaný, zatímco rodiny se v portfoliu automobilky poohlížejí spíše po crossoverech/SUV.
Nejnovější Octavia čtvrté generace má po letošním faceliftu co nabídnout. Přepracovaná maska s Matrix-LED světlomety působí agresivnějším dojmem, novou Octavii díky změnám nárazníku a grafiky svítilen poznáte bezpečně i zezadu, ale velkou proměnou prošel i interiér, nově s luxusním třináctipalcovým displejem a za příplatek nejen ventilovanými a vyhřívanými, ale dokonce i masážními sedačkami. Pod kapotou se hodně sází na moderní benzínové patnáctistovky o výkonu 85 a 110 kW. Mají možnost mild-hybridního pohonu (při spárování se sedmistupňovým automatem) a samozřejmostí je i odpojování válců při nízké zátěži. Zájemci o rychlejší svezení si budou muset počkat na dvoulitrový benzín o výkonu 150 kW, v případě verze RS dokonce historicky rekordních 195 kW. Populární, ale kvůli emisím trochu upozaděné dvoulitrové dieselové motory jsou v osvědčených variantách o výkonu 85 kW (manuál) a 110 kW (automat). Benzínová i naftová základní verze umí jezdit „pod pět na sto“ a Octavie si díky objemu zavazadelníku 640 litrů v dlouhodobě preferované karoserii kombi (stále 70 % celkových prodejů) stále drží image nejpraktičtějšího vozu v segmentu, čímž oslovuje řadu zákazníků stejně jako před těmi třiceti nebo chcete-li pětašedesáti lety. Obrovská tradice i závazek. Když počítám nejrůznější karosářské verze, šplhá aktuální nabídka Škody Auto k tuctu různých vozů. Sedm z nich opanovalo první desítku domácích prodejů za rok 2023. Celému žebříčku pak stále vévodí Octavia, která loni zaznamenala 21 815 registrací jako absolutně nejprodávanější model v České republice. Dle statistik SDA si tímto výsledkem zajistila 9,9% podíl na celoročních prodejích. Je to tak, každé desáté nové auto na českých silnicích je Octavia. Miliony vzpomínek, zážitků a dobrodružství za volantem ikony českých silnic. Tak na zdraví a kilometry bez nehod!
ROK 1960
ŠKODA OCTAVIA LIMO (1959), od 28 590 Kčs
Kožená aktovka, 150 Kčs; diář (1960), 19,50 Kčs; hodinky Prim, 350 Kčs; salám Herkules, 1,60 Kčs / 10 dkg boty Sport, 120 Kčs; termoska, 55 Kčs.
ROK 2024
ŠKODA OCTAVIA (2024), od 569 900 Kč
Nerezová lahev na vodu, 500 Kč; kožená aktovka Ferragamo, 42 230 Kč; hodinky Orlík 38, Prim, 89 900 Kč; iPad Pro, od 29 990 Kč; Přeštík do kapsy, Naše uzeniny, 107 Kč / 35 g; tenisky Spider Tricolor, Botas, 2 899 Kč.
Text: Václav Rybář, foto: David Turecký, styling: Petr Jansa
