Samci primátů, jako jsou například makakové nebo šimpanzi, mají pyjovou kost, tedy kost, která vyztužuje penis. Proč tu kost nemáme my? Odpověď je prostá – je to kvůli velké frekvenci a krátké době páření!
Opice ji mají dlouhou jak prst, mrož ji má 60 cm dlouhou, ale lidé o ni přišli. Vědci teď přišli na možnou odpověď, proč lidští samci pyjovou kost nemají. Kost v penisu se přitom vyskytuje u nejrůznějších savců i primátů po celém světě, tato kost se však délkou nesmírně liší, jak můžete vidět v galerii.
Pyjová kost se u savců vyvinula před více než 95 miliony let a první primáti, objevivší se před 50 miliony let, tuto kost také měli. U některých druhů je dlouhá, u jiných krátká. Makak, opice, která váží pouhých 10 kg, má na svou velikost velmi dlouhou pyjovou kost – měří až 5 cm.
Stručně se dá říct, že o tom, kdo má a kdo nemá pohlavní kost, rozhoduje délka pohlavního aktu. Druhy, u nichž kopulace trvá dlouho, kost mají, naproti tomu druhy, jejichž jedinci kopulují krátce, kost v penisu nemají. Lidé (bohužel) patří do druhé kategorie.
U šimpanzů je pyjová kost dlouhá asi jako lidský nehet. Velmi malý rozměr kosti souvisí s velmi krátkým trváním pohlavního aktu, který trvá kolem sedmi sekund. V šimpanzích tlupách se samice páří se všemi samci. Smyslem této strategie je, aby starší samci nezabíjeli její potomky. Každý samec si totiž uvědomuje, že mládě může být jeho.
Na délku pohlavního aktu zase vliv také to, zda daný druh žije v pevných svazcích, nebo provozuje polygamii. A tady opět mají lidé smůlu. Zatímco primáti, kteří mají více samiček a provozují sex s více partnerkami, kost mají, lidé, kteří žijí v monogamních vztazích, ji nemají. Kratší doba pohlavního styku je způsobená tím, že monogamní svazky omezují konkurenci jiných samců: monogamní páry se páří krátce proto, že se nemusejí dlouhým pohlavním stykem bránit konkurenci. Samozřejmě kost v penisu by se někdy hodila, ale evoluční řešení je takové, jaké je.
A jak přežít v české divočině (v lese) si přečtěte zde.
Petr Bílek