Minule jsem psal o tom, jak by (podle mě) měl začít člověk typu businessmana budovat svůj botník. Dnes se podíváme na běžné smrtelníky.
Neberte tento návod smrtelně vážně – hodí se spíše pro lidi, kteří by si rádi pořídili první kvalitní boty, ale neví si rady v té záplavě možností.
Kdo je pro mě běžný smrtelník?
Běžný smrtelník je pro mě člověk, který už je zapřažen v pracovním procesu, ale nemusí nosit každý den oblek. Denně dochází do práce – buďto chodí pěšky, nebo hromadnou dopravou. Ve výjimečných případech i autem.
Chodí oblékaný ve stylu smart casual – jeho šatníku dominují košile, které kombinuje s chinos, flanelovými kalhotami nebo klidně i džínami. Občas přihodí do placu i blazer.
1) První pár – jednoduché hnědé polobotky
Co se bot týče, je hnědá mnohem univerzálnější barva než černá. Černé boty můžete úspěšně nosit téměř výhradně pouze k černému obleku. Dají se nosit i jindy, ale ve většině případů budou vypadat hnědé boty lépe.
2) Druhý pár – semišové nebo brogue
Druhý pár je potřeba na běžné nošení, abyste boty mohli obden střídat a díky tomu vám oba páry déle vydržely. Po dni na nohou je třeba je nechat alespoň 24 hodin napnuté na napínácích, aby dokonale vyschly a vyhladily se drobné vrásky na kůži.
Za druhý pár doporučuji zvolit buďto jednoduché semišové polobotky nebo trošku ozdobnější pár s brogue (dírkováním). Máme vyzkoušeno, že brogue polobotky v barvě tan vypadají obzvlášť skvěle s džínami, pokud nechcete rovnou přecházet i na chinos. Tip: Ze zkušeností vím, že zákazníkům se brogue moc nelíbí. Tedy až do okamžiku, kdy si je vezmou na nohu. Dejte jim šanci.
3) Třetí pár – kotníkové do mrazu
S úderem podzimu už začíná jít do tuhého – zejména pokud dojíždíte/docházíte déle než 7 minut (neptejte se mě proč 7 minut – prostě třeba 7 minut :-)). Opět staré dilema: kožená nebo gumová podrážka? Já jsem zastánce kožené. Prostě jsem kožochodec. Většinu času trávím v autě, v interiéru nebo prostě na uklizených ulicích města. Navíc ani břečka kožené podrážce nevadí. Snad jen kdybyste chodili ve vodě nebo sněhu několik hodin, hodí se spíše gumová. Co se týče klouzavosti, tak tam je to nastejno. Jak na gumě, tak na kožené podrážce můžete metat kozelce a zlomit si nohu. Kožená možná dokonce lépe přilne k povrchu díky miniaturním štětinkám, které fungují vlastně jako hadr. Ten taky moc neklouže.
4) Čtvrtý pár – mokasíny na léto
Určitě budete souhlasit, že omrzliny jsou horší než troška potu. Proto zařazuji mokasíny až jako čtvrté boty. U nás pořád trošku panuje přesvědčení, že to jsou takové post revoluční boty – zejména kvůli generaci našich otců, kteří oblékli bílé ponožky a levné mokasíny s třásněmi. Nicméně mokasíny, to je vyšší dívčí. K tomu se musíte prochodit. Stejně jako si nekoupíte první oblek v modrém kostičkovaném vzoru, tak si nepořídíte mokasíny bez toho, aby váš botník obsahoval aspoň dva páry černých a hnědých oxfordek nebo derby bot. A jaký zvolit typ? Zpočátku bych se držel u jednoduchých penny loafers, o kterých jsme už psali, v semišové nebo hladce kožené variantě.
Co dál?
S těmito čtyřmi páry bot byste měli poměrně komfortně vystačit, ale když už si pořídíte čtvery, těžko s tím přestanete. Můžete si pořídit druhý letní pár, další boty na zimu nebo něco odvážnějšího – třeba fialové semišové. To už je na vás. A jedna rada na závěr. Kvalitní boty se nevyhazují. Starejte se o ně, můžete je renovovat přímo v továrně (tuto službu nabízí více výrobců) a hlavně máte jistotu, že ideově nezestárnou. Vyrábí se již více než sto let a další desítky se vyrábět budou. Pokud je vyhodíte, tak vás skřítek z vašeho botníku prokleje a v každém novém páru bot vás budou bolet nohy. Nic jsem nekouřil, ti skřítci fakt existují. Díky za pozornost.
