Už více než 200 lidí zemřelo při pokusu vyjít na vrchol Mount Everestu. Náročnost samotného výstupu vede k tomu, že mrtvoly jsou většinou ponechány svému osudu. Tento zdrcující pohled je výstrahou pro všechny ty, kdo se o výstup na vrchol chtějí pokusit. Mrtvá těla jsou přitom často uložena při trasách ostatních lezců.
Již jako děti jsme se naučili, že Mount Everest je nejvyšší hora na světě. Znali jsme její jméno, ale neuměli jsme si pod ním nic určitého představit. Jsou ale odvážlivci, kteří se s tím nespokojí. Fascinace horou jim prostě nedá spát a musejí ji pokořit. Touha postupně proroste v posedlost a za tu se platí často i životem.
Mrtvá těla jsou z Everestu jenom málokdy odnášena zpět. Náročnost celé operace spíše velí ponechat je na místě úmrtí. Zůstanou pak jenom anonymním mementem pro další horolezce. Tito odvážní chtěli zdolat horu a být slavní, ale hora zdolala je a nikdo už nezná jejich jména.
Nejznámějším je bezpochyby lezec pojmenovaný jako „zelená bota“. Ten zůstal těsně před nejtěžší částí výstupu, tzv. zónou smrti. Jeho mrtvola ležela v jedné z malých jeskyň, kde se připravoval na poslední fázi cesty na vrchol. Dnes už tam jeho tělo není, ale ještě donedávna sloužilo jako referenční bod pro ostatní lezce.
Slavná zóna smrti začíná ve výšce 8000 metrů. Tam je koncentrace kyslíku oproti normálu jen třetinová, tam těžknou nohy, jako byste nesli svoji váhu několikanásobně, tam si lidé kradou kyslíkové zásoby. Extrémní zima, jako i náročnost dalšího výstupu si vyžadují další a další neidentifikované oběti. Je to zrádná situace, člověk měl ještě před chvílí pocit, že už má vyhráno, ve skutečnosti však dorazil do fáze, kdy nevydrží déle než 48 hodin. Ještě nebezpečnější je pak zóna smrti při sestupu.
Friedrich Nietzsche ve svém Zarathuštrovi píše: „Ten, kdo stál na vrcholcích nejvyšších hor, se na všech truchlohrách a smutečních oznámeních jenom zasměje.“ Mount Everest však, zdá se, nerespektuje ani slovutného filosofa. Při výstupu na horu člověk neustále potkává tragické osudy a při pohledu z vrcholu hory, kromě nevyslovitelné krásy, vnímá i určitou závrať. Uvědomuje si cenu, již byl ochoten za tento výhled zaplatit.
Jan Korda
A zde si přečtěte o unikátním objevu na úpatí hory Sinaj.