Naše planeta ve svém nitru stále ukrývá stopy dávno zapomenutých starověkých národů a jejich grandiózních říší, které se svou kulturní a technickou vyspělostí vyrovnají mnohým ve školních třídách stále dokola probíraným civilizacím.
Starověká archeologická lokalita Tiwanaku v Andách patří mezi nejnavštěvovanější místa Bolívie. Návštěvníky do onoho vyprahlého a odlehlého místa, zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO, lákají ruiny starobylého města sestaveného z několika set tunových kamenných bloků neznámého původu. Vypadá to ale, že oblast západní Bolívie ukrývá pod svým povrchem další pohřbené tajemství monumentálních rozměrů – nedaleko Tiwanaku skupina archeologů nedávno objevila další rozsáhlé podzemní město.
Bolivijské ministerstvo kultury a turismu vydalo prohlášení o nově objevené předkolumbovské citadele nacházející se mimo archeologickou lokalitu Tiwanaku spadající pod UNESCO. Díky pomoci moderních technologií byl mezinárodní tým archeologů schopen určit, že pod povrchem se rozprostírá pohřbené „náměstí“ a cosi, co svými dvěma patry evokuje pyramidu. Podle expertů může celý proces vykopávek trvat i padesát let, než půjde s jistotou určit a odhalit, co se vlastně pod okrovým vnějškem ukrývá.
Na výsledek si tedy ještě nějakých pár desetiletí počkáme, mezitím naše mozky může okupovat stále nevyřešená záhada říše Tiwanaku. Mocné impérium s centrem situovaným vysoko v horách (3850 m. n. m.) dosahovalo vrcholu mezi lety 400 až 900 po Kristu. Jeho prapůvod bude ale asi mnohem starší – obecně se jeho vznik udává rokem 1200 př. n. l. Někdy ve 12. století však říši potkal podobný osud jako mnoho dalších jihoamerických civilizací, jak a proč k jejímu zániku přesně došlo, stále zůstává záhadou.
Po velké civilizaci i přes několik set let drancování (velké a precizně opracované kamenné bloky byly v následujících dobách skvělým stavebním materiálem pro vesničany i dobyvatele) zůstaly monumentální městské ruiny, ve kterých dokážeme lokalizovat správní, veřejná a náboženská centra – výmluvný urbanistický obraz nám tak vzdálené civilizace. Chrámy, pyramidy široké až 167 metrů, observatoře, brány s nadživotní sochařskou výzdobou, ohromné kamenné terasy, podzemní odvodňovací systém, složité ručně zbudované terasovité pole – to zbylo z postupně upadajícího již dávno mrtvého města.
Mezi množství nevyřešených otázek týkající se Tiwanaku vyniká jedna – jak byla civilizace, která neznala ani písmo, schopná dopravit, sestavit a především naprosto přesně opracovat obrovské kamenné bloky. Jejich extrémně přesné opracování s pravými úhly podporuje teorii, že říše, která existovala o několik staletí dříve než nám známá Incká, ovládala schopnost jakési prefabrikované výroby za pomocí pokročilých technologií. Velké kamenné bloky do sebe byly vklíněny „na sucho“ bez jakéhokoliv spojovacího materiálu tak precizně, že se mezi ně nevejde ani žiletka.
Za konec Tiwanacké říše zřejmě může něco, co v těchto dnech na vlastní kůži pociťujeme všichni – dlouhé období sucha.
Jan Králík
A zde si přečtěte, že v Německu objevili pozůstatky antické knihovny.
