Unikátní přes 2000 let starý nález překvapil archeology. Při výkopech se jim naskytl nečekaný pohled na lidské ostatky s otevřenými ústy a „vyplazeným“ jazykem ze zlata. Nyní se snaží zodpovědět na otázku, jaká funkce zlatému jazyku nejspíš náležela.
Na archeologickém nalezišti Taposiris Magna – významným městem starověkého Egypta, založeným mezi lety 280 až 270 před naším letopočtem za vlády Ptolemaia II. Filadelfa, objevili šestnáct hrobek datované do doby před více jak dvěma tisíci lety.
Jedna z mumií měla v ústech vložený ze zlata zhotovený jazyk – něco co přítomní badatelé spatřili vůbec poprvé. Starověcí balzamovači jej nejspíš do úst zesnulému vložili pro to, aby byl v posmrtném životě schopen mluvy. Proč? To je další otázkou.
Taposiris Magna
Nebožtík možná za života trpěl vadou řeči, nebo mu snad chyběl jazyk, „zlatá protéza“ by pak byla vhodným řešením až se v podsvětí setká s bohem zemřelých Usirem. „Mlčeti zlato, mluviti stříbro“ tak zřejmě pro dotyčného zesnulého v posmrtném životě neplatilo.
Dalších patnáct odkrytých pohřebních míst ukrývalo poklady nemenšího významu. Jedna z ženských mumií byla zahalena do posmrtné masky, která zakrývala nejen její obličej, ale i značnou část těla. Hlavu ji zdobil oblíbený účes s doplňky a k věčnému spánku ulehla s úsměvem na rtech.
Kromě ostatků bylo nalezeno i několik soch zobrazující na místě pohřbené zemřelé a svitků, jejichž obsah je právě v procesu rozluštění.
Jan Králík
