Když ji miluješ, není co řešit. Mike Trafik, úspěšný hudebník, se krátce po získání řidičáku zamiloval do mnichovské značky a nedá na ni dopustit. O své lásce k BMW se rozpovídal v benzínovém speciálu aktuálního vydání Mužů v Česku (hledejte obálku s Jaromírem Jágrem). Níže malá ochutnávka. Plná verze v printu, kde se svým vozovým parkem pochlubili i Hynek Čermák, Filip Turek, Alessandro Pasquale, David Koller, Radek Pokorný, Michal Froněk nebo Ladislav Samohýl.
Řidičák jsem ale já osobně udělal až na pojedenácté. Jízdy na první dobrou, ale pravidla jsem se neučil, odmítal jsem je (pravidla silničního provozu) a z principu jsem se to s každou další neúspěšnou zkouškou tím víc nechtěl učit. Strašně mi taky vadili ti učitelé v autoškole. Zvlášť ti upocení a slizcí blbové, co osahávali mladé holky tim nejubožejším způsobem, a my kluci jsme je vozili pro nákup nebo do čistírny. První auto, co jsem řídil, to byla Škoda 105 L od dědy Řepka. Dojel jsem s ní z Poděbrad do Prahy, pak z Prahy na první hiphopkemp do Pardubic, to už bylo na pováženou, a poslední cesta vedla na Orlickou přehradu na chatu. Skončil jsem hned na Cukráku. Uvařeno, vyřízeno.
Já si potom za svoje koupil BMW 525d generace E39 a po něm následovala další pětka (530i E60) a následně i osmiválcová X5, skvělý auto. Pětky mi sedí jak velikostí, tak skvělým komfortem a výbavou, ale i parádními jízdními vlastnostmi. V hudebním byznysu je auto často součástí image, ale u mě je to provázané s těmi bavoráky historicky. V roce 2009 jsem si na svoji první solo desku HPTN vol.1 dal logo BMW. Z čisté lásky k věci, designu, jízdě, značce. Bez jakýhokoli kalkulu, spíše s obavou aby nás automobilka nějak nepopotahovala. Od té doby se to stalo tradicí a na každé jak mojí, tak na sólech kolegů z kapely nebo PSH deskách, je logo BMW.
Čtěte v novém čísle s Jardou Jágrem na obálce. Předplatit do schránky si ho můžete ZDE, nebo si ho kupte u oblíbené trafikantky. Kompletní seznam míst, kde je Jaromír k dostání, naleznete ZDE.
