“Koupil jsem supr oblek v Metzingenu za 200 EUR. Samozřemě to byl úplně stejnej Hugo Boss, kterej mají v Praze za 10 tisíc. Já jsem zase v Parndorfu nakoupil tři svetry Ralph Lauren. Jenom 60 EUR za kus. A víš kolik to stojí u nás? Je to všechno napálený. Hele, já byl loni v Itálii a koupil jsem tam oblek Dolce Gabbana za 300 EUR. Úplně nová kolekce. Nevím, jak to dělají, ale v těch outletech není vůbec starý zboží, to jsou normální novinky”. A teď tu o Karkulce.
Slyšíte to kolem sebe. Každý nakupuje velmi výhodně, téměř zadarmo. A vám se to nikdy nepodaří. Ano levněji než v ČR, ale ne tak výhodně jako Frantovi. Hodně těchto příběhů jsou totiž spíše městské legendy. Každý z nás si nákupy v zahraničí trochu idealizuje. Musíme to dělat, chceme si utrácení omluvit. Zaplatíte 240 EUR za boty a mozek si číslo z účtenky zapamatuje jako 200 EUR. Navíc jako na potvoru ještě zamění kurz eura za dolar. Všechno samozřejmě omylem. Pak stejné boty vidíte v Praze, stojí 6200 Kč a Franta tvrdí, že je koupil v Německu za čtyři tisíce. Vyjedete do Německa a ty boty tam prostě stojí 6000 Kč.
Proč je v ČR oblečení drahé?
Oblečení je u nás dražší než v zahraničí, ale nelze generalizovat, že vše je předražené. Nechci, aby to vyznělo jako obhajoba napálených cen. Někteří obchodníci by zasloužili pár facek. Nicméně pokusme se o jiný pohled. Pohled férového obchodníka.
Když jsme startovali Le Premier, měli jsme v nabídce boty Allen Edmonds. Někteří zákazníci se podívali na web allenedmonds.com a divili se, proč tam stejné boty stoji 325 dolarů (tehdy asi 6200 Kč) a u nás za ně chceme 8600 Kč. Na první pohled jsme byli pro mnoho zákazníků typicky českým obchodem. Jenže ono to nešlo jinak. Pokud americký obchodník nakoupí za dolary, vy stejnou cenu zaplatíte v eurech. Dále si připočítejte DPH a dopravu. A neméně důležité je, že všechny ceny v USA jsou uváděny bez místní sales tax, takže cena 325 dolarů není konečná. Na komoditě, jako jsou boty této cenové kategorie, které musíte koupit na sklad, nemůžete mít marži 10 %. Marže se musí pohybovat od 30 do 40 %. To není zlodějina – při tak velkém tlaku na cash flow je to jediná možnost, jak se uživit. Strašně rád bych prodával boty Allen Edmonds za 6400 Kč, ale to bych vydělal pár stovek korun. A jelikož to není komodita, které prodáte denně 50 kusů, tak to není možné. Nakonec jsme Allen Edmonds nahradili značkou Loake, která je levnější, dostupnější, stejně kvalitní a prodáváme ji za ceny stejné jako v Anglii. Žádné sales tax, nákup v EUR pro všechny (ať jste z Číny nebo USA) a transparentní ověření ceny pro zákazníka (cena v librách x kurz).
Legendy o amerických nákupech
Každý z nás to někdy slyšel. Amerika je prostě ráj nakupování. Levisky za 10 dolarů, trička Tommy Hilfiger v outletech za 20 dolarů. Ano, USA je levnější než Evropa. Ale na mnoho podstatných věcí většina obdivovatelů amerického konzumu zapomíná. Všechny ceny jsou bez sales tax, která je v každém státě jiná a například v New York City je aktuálně na většinu zboží 8,875 % (kombinace státní sales tax + městské sales tax. Neplatí pro oblečení a boty s cenou pod 110 USD). Například hodně lidí křičí, že v Česku je předražený Gant. Ano je drahý, ale spíše bych to viděl na to, že je tato značka předražená z podstaty. Vyjeďte do New Yorku a zajděte tam do obchodu Gant na 5th Avenue. Ceny jsou podobné jako u nás. Buďme trochu kritičtí. Třeba H&M v USA není o nic levnější, než v Česku. Nicméně – ano, USA jsou na nákupy dobré, ale ne vždy o tolik výhodnější (navíc vzhledem k současnému kurzu). Pokud ušetřím na svetru 300 Kč a místo 1800 Kč zaplatím 1500 Kč, tak to prostě nepovažuji za tak výhodné, abych o tom nadšeně referoval každému na potkání. A outlety neberu v potaz vůbec (viz dále). Jednak to je zcela jiné zboží než v retailu a druhak stejných outletů je v Evropě mnoho.
Mýtus levnějších luxusních značek
Kolikát mně lidi tvrdili, že Louis Vuitton v Americe je levnější než u nás. Stejně tak třeba Gucci. Je to hloupost. Možná se vám podaří koupit kabelku nebo tašku LV o pár stovek levněji, ale spíše narazíte na stejnou cenu jako v Praze. Stejně tak v Německu, Itálii nebo Anglii. Jezdil jsem služebně na Taiwan, trávil jsem čas v Hong Kongu. A všude to je stejné. Chcete nějaký ten weekend bag od LV? Na Champs-Elysees určitě budete mít z nákupu větší radost, bude tam větší výběr a celkově je tam nákup takový obřad. Ale cenu zaplatíte stejnou. Plus mínus. Problémem českých poboček luxusní značek je však výběr a množství zboží z nových kolekcí. V tomto ohledu se vyplatí v cizině nakupovat. Jsme prostě malý trh.
Outlet? Fucking marketing
Máte rádi outlety? Myslíte si, že se tam objevuje zboží, které se neprodá v obchodech? Gratuluji, žijete ve velké lži. Outlety jsou byznys současnosti. A je to de facto jeden velký podvod. Tlačíte se ve frontě na levná trička Ralph Lauren v Parndorfu a nadáváte, jak jsou v ČR předražená? Ano, mohli by být o nějakou tu stovku levnější, ale vy si hlavně v outletu kupujete zcela jiné zboží. Triko je sice stejně zelené jako to v Praze, ale jedno bylo vyrobeno pro outlet (horší materiál, méně bavlny atp.) a druhé pro retail obchod. Velké značky jakou právě Ralph Lauren nebo Tommy Hilfiger mají celou divizi, která vyrábí a dodává pro outlety. Jsou to vlastně úplně jiné firmy. Stejně tak outlety v USA, kde to je velký byznys a kde jsou ovce ještě tupější než v Evropě. Přehrabujeme se ve zboží, září nám očička a někde v mozku se nám uvolňují hormony štěstí. Máme prostě pocit, že jsme všechny přečůrali. Kupujeme věci, které nepotřebujeme. Protože kdy se sem zase dostanu, že? Ve výsledku zaplatíme více, než jsme chtěli. Věci v outletech se téměř nemění, jedou se stále stejné kolekce. Nemají velikost mikiny, kterou nutně potřebujete? Počkejte pár měsíců nebo rok, ona zase bude.
Co je závěrem? K napsání tohoto texu mě vedlo stále se opakující tvrzení, jak mnozí zákazníci v ČR generalizují a tvrdí, že u nás nemá cenu nakupovat. Ano, máme tady větší procento nasraných a otrávených prodavaček, ano, jsou tu vyloženě zlodějské obchody, ale také tu máme poctivé obchodníky, kteří investují všechny peníze zpět do byznysu a jejich ceny nejsou o nic vyšší, než v zahraničí, mají navíc milé prodavačky (úvaha, proč jsou v ČR znuděné prodavačky zase příště), nezavírají 2 minuty před koncem pracovní doby a snaží se vám vyjít vstříc (pro některé hnidopichy – ne, nemyslím jen Le Premier:). Není jich mnoho, ale jsou tady. Kultura nakupování v outletech je hrozivá, kvalita horší než v retailu, ale dostáváme pocit, že jsme toho chlápka na kulhavém koni s hokejkou v ruce koupili strašně výhodně. Dejte šanci českým obchodům, upozorňujte na nepoctivé a předražené vykuky, ptejte se. Obchodník, který nemá co skrývat, vám odpoví a obhájí si cenu, za kterou prodává. Pokud ne, jděte pryč. Nechtějte ale věci zadarmo. Kvalita a zákaznický servis něco stojí a každý, kdo něco prodává, potřebuje vydělat. Nebuďme prostě nenažraní. Ať jako obchodníci, tak jako zákazníci.
