Umíte si představit, že vás někdo probudí po desítkách tisíc let dlouhém spánku? Právě tak se cítí dva v Rusku oživení červi, kteří jsou jedinými mnohobuněčnými organismy, jejichž život byl obnoven po tak dlouhém spánku. Podle zprávy publikované v ruském odborném časopise Doklady Biological Sciences byly tyto prehistorické hlístice staré 42 000 a 32 000 let oživeny v Petriho miskách.
Během výzkumu spolupracoval tým ruských vědců ze čtyř různých institucí s geology z Princetonské univerzity. Společně analyzovali 300 prehistorických červů, ale jen u dvou z nich se ukázalo, že „obsahují životaschopné hlístice“.
„Získali jsme první údaje demonstrující schopnost mnohobuněčných organismů dlouhodobé kryobiózy (schopnosti organismů přečkat sníženou teplotu) v permafrostových ložiscích v Arktidě,“ uvedla zpráva.
Oba červi byli nalezení v permafrostu v Jakutsku, věčně zmrzlé oblasti Ruska ležící na severovýchodě od Sibiře. Podle serveru IFLScience byli oživeni poté, co byli odebráni z ledových vzorků a ve 20stupňové teplotě s agarem ‚předloženi‘ bakteriím E. coli jako potrava. Po rozmrazení hlístice vykazovaly známky života, začaly se pohybovat a přijímat potravu.
První červ, starý přibližně 42 000 let, byl objeven před více než 15 lety v permafrostové stěně uvnitř starobylého veverčího hnízda ve výčnělku Duvanny Yar, což je oblast, která je součástí dolní části řeky Kolyma. Podle Siberian Times je tato oblast historicky významná nejen díky oživení již zmíněného červa, ale také proto, že se nachází v blízkosti Pleistocénního parku. V něm se snaží oživit mamuta srstnatého. Druhý z oživených červů byl nalezen v roce 2015 v permafrostu u řeky Alazeya a je podle všeho starý 32 000 let.
Červi, patrně samičky, byli oživeni v Moskevském fyzikálně-technickém institutu. Od té doby žijí, přijímají potravu a pohybují se poprvé od pleistocén – starších čtvrtohor. Podle IFLScience je schopnost červů vrátit se k životu po tak dlouhé době pro hlístice typická. Neuvěřitelně různorodý kmen je známý svou schopností odolat obzvlášť extrémním podmínkám, které by jiné organismy nikdy nemohly přežít. Jiné pokusy s hlísticemi dokázaly, že mohou být probuzeny ze spánku až na 39 let. Při tomto zcela ojediněném pokusu to však bylo poprvé, kdy byli daleko starší červi izolováni a opět zcela oživeni.
Vědci se domnívají, že tento průlomý experiment je důležitý v oblasti kryobiózy a že jejich nálezy poskytují cenné informace o adaptačních schopnostech hlístic.
Naše data demonstrují schopnost mnohobuněčných organismů dlouhodobě přežít kryobiózu za podmínek přirozené kryokonzervace. Je zřejmé, že tato schopnost naznačuje, že pleistocénní hlístice mají nějaké adaptivní mechanismy, které mohou mít vědecký a praktický význam pro příbuzné vědní obory, jako je kryomedicína, kryobiologie a astrolobiologie.
Petra Vomelová
Přečtěte si, co vědci našli v žaludku ledového muže Ötziho.
