Charismatický rytíř d’Éon po své vlivné a úspěšné kariéře špióna ve službách francouzského krále Ludvíka XV. obrátil svůj život o sto osmdesát stupňů. V době, kdy byla podobná věc skutečně neslýchaná, se veřejně přihlásil k ženské identitě.
Narozen roku 1728 do rodiny zchudlých šlechticů, postaral se Charles-Geneviève-Louis-Auguste-André-Timothée d’Éon de Beaumont, později známý jako Chevalier d’Éon, o to, aby zapomenuté jméno jejich rodiny bylo opět věhlasné po celé tehdejší Evropě.
Jako šarmantní vystudovaný právník rychle stoupal na společenském žebříčku, až se dostal do okruhu tehdejšího krále Ludvíka XV., který zrovna zakládal tajnou skupinu s ne tak tajným názvem „Secret du Roi“, jejímž členem se d’Éon stal.
Spolu s dalšími byl vyslán na utajenou misi do Ruska na dvůr královny Alžběty, do jejíž těsné blízkosti se dostal v přestrojení za dvorní dámu se jménem Lia de Beaumont, tak to alespoň tvrdil ve své autobiografii. Skrz jeho ženské šaty nikdo neprohlédl pravou identitu francouzského špióna.
Za svou práci dostal tučnou rentu, stal se kapitánem dragounů a bojoval v sedmileté válce, která byla s jeho pomocí nakonec ukončena mírovou smlouvou – za tento přínos mu byl udělen titul chevalier – rytíř.
Zápas mezi Mademoiselle d’Éonovou a šemířským mistrem Chevalierem de Saint-Georgesem roku 1787.
I přes všechny úspěchy se během svého pracovního pobytu v Londýně dostal do nemilosti francouzského krále a Anglie se stala jeho exilovým domovem. Už zde kolovaly řeči o tom, že d’Éon je ve skutečnosti žena, dokonce se vypisovaly i veřejné sázky.
Po smrti Ludvíka XV. se d’Éon mohl vrátit zpátky do Francie pod podmínkou, že se bude neustále vydávat za ženu, neboť ženám se mnoho odpouští, včetně urážek na cti několika d’Éonových nepřátel, kteří by jinak dokázali úspěšně zabránit jeho návratu – jak píše ve svých pamětech d’Éonova současnice Madame Campanová.
Ihned po příjezdu d’Éon požadoval od vlády uznání ženské identity, tvrdil, že se narodil jako děvče, ale rodiči byl kvůli dědictví vychováván jako muž. Ludvík XVI. mu vyhověl a kromě přislíbených financí mu pořídil i bohatou dámskou garderobu.
Statečná a odhodlaná. Půvabná špionka Violette vysílená po roce v koncentráku dostala kulku do hlavy
Od roku 1777 až do své smrti v roce 1810 tak žil Chevalier d’Éon jako právoplatná žena. Po velké francouzské revoluci se dokonce nabídl, že bude vést ženskou divizi armády proti Habsburkům, ale na to doba ještě nebyla připravena. Nakonec zemřel v chudobě po několika letech na lůžku v Londýně.
Po smrti byla provedena pitva, která rozuzlila halené tajemství. D’Éon měl „mužské orgány v každém ohledu perfektně vyvinuté“, ale zároveň disponoval „velmi objemnými ňadry“. Je možné, že d’Éon byl tedy skutečně intersexuál.
Jan Králík
