Objev kosterních pozůstatků dvou malých dětí překvapil i samotné archeology. Jedná se o unikátní nález, který nemá paralelu. Na to, proč se místní obyvatelé uchýlili k tak brutálnímu pohřebnímu rituálu, musí archeologové teprve přijít.
V ekvádorském Salangu archeologové odhalili pohřebiště z prvního století před Kristem s jedenácti lidskými ostatky včetně dvou dětí s prazvláštním posmrtným doplňkem. Na hlavu jim byly nasazeny jakési helmy vyrobené z lebečních kostí dalších dětí.
Staršímu z nemluvňat bylo v době smrti okolo osmnácti měsíců a na hlavě mělo helmu sestavenou z lebky dítěte, kterému bylo okolo čtyř až dvanácti let. Druhému dítěti bylo v čase skonu pouze okolo šesti měsíců a mělo helmu z hlavy dvou až dvanáctiletého dítěte. Lebky jim na hlavy byly nasazeny zřejmě i s kousky svalstva.
Nejspíš se nejednalo o rituální obětinu (i když tuto možnost historici nevylučují), děti s velkou pravděpodobností zemřely na podvýživu, způsobenou nedávnou erupcí vulkánu a následnému nedostatku jídla.
Spekuluje se o tom, že nemluvňatům byly helmy nasazeny pro speciální ochranu v posmrtném životě. Dětská duše neměla totiž šanci „dozrát“ a tak se jim tímto možná snažili ulehčit posmrtnou cestu. Okolo ostatků se pak našly i všelijaké malé předměty, včetně kamenných sošek předků.
Jan Králík