Vypadají sice jako drsní a zarostlí dřevorubci s rukama plnýma mozolů, ale jejich flanelky jsou heboučké a příjemné na omak. Pivo vám otevřou zálesáckým nožem, který nosí stále při sobě. Jsou mistry Retro filtru na Instagramu. Povrch jejich bund bývá potažen drahým materiálem s nejnovější vodoodpudivou technologií. Za jejich zdánlivě ležérním stylem stojí větší snaha a důmyslnost, než byste čekali… řeč je o takzvaných lumbersexuals. Pravděpodobně jste tento termín už někde zaznamenali – v posledních měsících je skloňován napříč médii online i offline.
Metrosexuálové pozvolna mizí a jsou nahrazováni skupinou mužů, které víc než úzkostlivá péče o zevnějšek zajímá život v divočině (nebo pseudodivočině). Chodí do barů, ale zároveň vypadají, že by zvládli pokácet vzrostlou borovici. Matou tělem – nepracují v lese, spíš si v nějakém start-upu užívají firemních benefitů a stálého platu. V batohu nosí MacBook Air, ale docela dobře by se jim tam vešla i sekyrka. Jsou to lumbersexuálové!
Lumbersexuál stojí někde na půli cesty mezi dřevorubcem a metrosexuálem… Jak tento trend vlastně vznikl? I když jsou to evidentně pozéři, mám pro ně určitou dávku zastání – zcela jistě jim musí být jasné, že jim nevěříme, že si nedělní pečínku osobně nakrájeli z prasete, které vlastnoručně rozbourali na dvorku své haciendy ve Vršovicích. Podle mě je to celé jen hra s genderovými stereotypy – a přímá reakce na nestoudně zženštilé metrosexuály. Muži to mají, co se pohrávání se stereotypy týče, daleko těžší než ženy, pořád se totiž má za to, že móda není jejich doménou. Metrosexuálové se na tohle tvrzení vykašlali a přibalili si do svých kabelek hydratační krém; lumbersexuálové zase staví na obdiv hypermaskulinní estetiku s maličko ironickým úšklebkem.
Definice lumbersexuála podle urbandictionary.com:
Chlapec nebo později muž, který se zoufale snaží dát na obdiv svou mužnost, a to tak, že se všemi silami pokouší mužně vypadat, nikoliv chovat – bere na sebe tedy kostým dřevorubce. Dělá to primárně proto, aby si aspoň vizuálně kompenzoval mužnost, o kterou byl připraven působením zvláštních okolností v dětství (zženštilý otec, militantní matička, co ho strkala do fotbalových kroužků, ceny útěchy apod.), a za jehož ztrátu může také feminismus, moderní městská kultura a opakování Sexu ve městě. Maskulinity se snaží dosáhnout napodobováním pravých chlapů, v tomto případě dřevorubců, obdivuje totiž tvrdou práci v přírodě. Pro snadnější rozlišení pravých dřevorubců od pozérů lze použít následující body:
1. Podívejte se jim na ruce. Dřevorubec bude mít ztvrdlou kůži plnou mozolů, spoustu jizev, a ve většině případů i křivé prsty po špatně srostlých zlomeninách, které si léčil pomocí kousků dřeva a izolepy… kdežto ruce lumbersexuála budou hladké a měkké a budou vonět krémem.
2. Podívejte se jim do tváře. Tváře dřevorubců jsou ošlehané větrem a většinou na nich najdete pár jizev od třísek, spadlých větví, a také památky na veselé příhody se sekerami a řetězovými pilami.
3. Nabídněte jim kávu. Dřevorubec si dá pořádně silného turka, možná s trochou mléka. Lumbersexuál si dá latte nebo nějakou jinou holčičí zhovadilost.
