Tragické události v Lidicích oprávněně zasáhly celý svět. Německá reakce po atentátu na Heydricha vzbuzovala beznaděj a hněv. Možná je to sama zrůdná povaha onoho činu, proč se tak dlouho vymykal citlivému filmovému zpracování. Až počin Petra Nikolaeva tento dluh českého filmu vlastním dějinám splatil. Ani jeho natáčení se však nevyhnulo mnoha nesnázím. Připomeňme si tedy několik zajímavých informací o vzniku tohoto snímku:
Lidický vrah
Scénárista Zdeněk Mahler se o téma Lidic zajímal déle než padesát let. Začátkem 60. let se dokonce osobně setkal s jediným mužem, který přežil vyhlazení Lidic, Františkem Saidlem. Saidl, přezdívaný i Lidický vrah, přežil tuto tragickou událost ve vězení. Těsně před vypálením Lidic dokonce žádal o předčasné propuštění (!), to mu ale bylo zamítnuto. Postava byla ve filmu ztvárněna pod jménem František Šíma, kterého hrál Karel Roden.
Film pro národ
Potřebu natočit film o Lidicích shrnul režisér Petr Nikolaev následovně: „Podle mě je důležité, aby národ a zejména mladí lidé věděli, co se tehdy odehrálo.“ Sám považoval Lidice za nejtěžší práci svého života. Kromě náročnosti tématu byl s událostmi svázán i osobně. Jeho děda byl totiž jednou z obětí heydrichiády.
Celonárodní sbírka
Producent filmu Adam Dvořák se rozhodl spustit celonárodní sbírku na natočení filmu, jelikož do rozpočtu scházelo více než 7 milionů korun. Filmaři však nežádali jenom o finanční pomoc. Pro jednu z větších scén ve filmu požádali lidi, aby zdarma přišli hrát komparz. Odměnou jim byla účast ve filmu a to, že se na místě natáčení mohli potkat s Karlem Rodenem.
Forman a banalita zla
Téma Lidic chtěl filmově zpracovat také nedávno zesnulý Miloš Forman. Jeho cílem ale bylo vytvořit film z pohledu Němců. Ti měli v příběhu natáčet instruktážní film o tom, jak se má správně provádět genocida. Forman tím chtěl hlavně upozornit na problém banality zla a toho, že Němci, kteří zabíjeli, brali svoje vraždění jako běžnou práci.
Nevděčná role
Původní režisérka Alice Nellis musela jen několik měsíců před natáčením od filmu kvůli zdravotním problémům odstoupit. Náročné role režiséra, který nastoupil do již rozjetého vlaku, se tedy zhostil Petr Nikolaev. V některých případech mu to ztěžovalo práci s herci, kteří čekali jiný způsob natáčení.
Proletáři všech zemí
Poprava lidických mužů byla zpracována v dějinách české kinematografie ještě jednou. Otakarem Vávrou ve filmu Sokolovo. Film, který vznikl za komunistického režimu, se bohužel nevyhnul ideologickému zápalu. Ten se nejvíc ukazuje ve scéně, kdy před popravou lidičtí muži sborově křičí: „Ať žije komunistická strana.“
Jan Korda
A zde se podívejte na nejžhavější film tohoto léta.
