17. ledna 1706 se narodil Benjamin Franklin, americký státník, diplomat, vydavatel, přírodovědec a spisovatel. Původně vyučený knihkupec však nezabředl jen do světa politiky, ale stal se také objevitelem významných vynálezů. Kromě bleskosvodu přišel například na první prototyp bifokálních brýlí, které usnadnily světu vidění do blízka a zároveň do dálky.
V roce 1784 byl Benjamin Franklin nešťastný z neustálého přehazování brýlí na blízko a na dálku. Aby si ulehčil život, rozhodl se jednoho dne pro radikální řešení. Své brýle na dálku i na čtení tenkrát rozřízl napůl. V dolní polovině nechal skla na blízku, zatímco v horní části namontoval skla do dálky. Tímto způsobem vymyslel zjednodušený prototyp bifokálních brýlí, jímž se dodnes neřekne jinak než „franklinky”.
Nyní však vyspělá technika dokáže vyrábět bifokální brýle z jednoho kusu skla, které je v horní části zakřiveno jinak než ve spodní. Rovněž existují i bifokální kontaktní čočky umožňující korekci vidění na blízko i na dálku. Věděli jste ale, že ještě dávno před tím, než optický průmysl vyvinul bifokální skla, jim mohla být inspirací sladkovodní ryba jménem Hladinovka čtyřoká, jejíž zrak na tomto principu fungoval? Tato ryba má totiž dvě velké kulaté oči, které jsou vodorovným proužkem kůže rozděleny na dvě části. Zatímco horní polovina očí kouká nad hladinu a funguje jako periskop, ta spodní zase sleduje, co se děje pod vodou.
Aktuálně jsou žádanější multifokální brýle
To, co bylo dříve přelomovým vynálezem, je dnes spíše raritou. „Bifokály v podstatě pracují stále stejným způsobem od doby, kdy je vynalezl Benjamin Franklin. Kromě své levnější pořizovací ceny, ale mají spoustu nevýhod. Chybí jim plynulý přechod, což může být nejen pro naše oči ale i páteř velmi namáhavé, vůbec neposkytují vidění na dnes velmi používané střední vzdálenosti, například při práci s počítačem, a mají neestetické okénko, které prozrazuje Váš věk,” popisuje Martin Slaný, odborný garant optik Fokus.
Starší osoby proto mohou při užívání bifokálních skel pocítit rozostřené vidění například při vaření, práci v kanceláři a dalších činnostech, odehrávajících se ve střední vzdálenosti od 0,5 m až do 3 m.
Lepší variantu tak představují právě multifokální brýle, které usnadňují vidění na všechny vzdálenosti včetně té střední. Multifokální čočky jsou totiž vyráběny tak, aby umožnily plynulý přechod mezi zónou pro korekci zraku při čtení na jednom konci spektra a zónou pro korekci vidění do normální vzdálenosti na konci opačném.
Kdy sáhnout po multifokálních sklech?
Pokud tedy máte problém s viděním jak do blízka, tak do dálky, investujte raději do brýlí nebo čoček multifokálních. Ty jsou ideálním řešením při korekci presbyopie neboli vetchozrakosti, která po čtyřicátém věku života postihuje drtivou většinu populace. Jejich velkou předností je možnost použití i při pohledu na střední vzdálenosti (kancelář, monitor PC apod.), které v dnešní době používáme stále častěji.
A protože multifokální skla existují na trhu již přes padesát let, i je čekal významný pokrok. Centrace brýlových čoček se provádí s přesností na 0,1 mm. Nové moderní přístroje vyhodnocují umístění očí vzhledem k obrubě, náklon a vzdálenost od obličeje nebo čtecí vzdálenost. Dnešní značky jako Nikon, Varilux nebo ZEISS navíc nabízí nejen prvotřídní ochranu a péči, ale také komfort při jejich pravidelném nošení. Výběr brýlí nechte ale na specialistovi, který zváží všechny možnosti a nabídne nejlepší řešení pro vaše potřeby.
I na multifokální čočky si totiž člověk musí zvyknout. „Je důležité, abyste se dívali vždy přes danou korekční zónu. To znamená otočit hlavu tím směrem, který chceme sledovat. Při chůzi ze schodů naopak sklonit hlavu o trošku víc, než jsme bývali zvyklí. Všechny tyto maličkosti nám pomáhají k tomu, abychom si na nové podmínky vidění rychleji přivykli,” radí Martin Slaný.
Foto: Pexels; Pixabay
