Hongkong – jedno z nejhustěji osídlených měst světa netrápí jenom nedostatek místa pro živé, ale i pro mrtvé. Ono poslední volné místo určené pro výstavbu hřbitova je už od 80. let minulého století zaplněno.
Více jak sedmimilionové město lemují na jeho kopcích téměř nekonečné řady kamenných desek se jmény mrtvých. Fotograf Finbarr Fallon se rozhodl svým hledáčkem zachytit tato gigantická města mrtvých, která spí uprostřed extrémně živoucího světa.
Přelidněné město má problém nejen s ubytováním svých živých občanů, ale i s umístěním nebožtíků. Soukromé pohřebiště stojí přes 36 tisíc dolarů a ona veřejná mají prakticky všechna stálá místa dopředu obsazená. Pokud tedy chcete přece jen svého blízkého pohřbít do země, můžete využít místa určená pro dočasné uložení – exhumace je povinná po pouhých šesti letech.
Většina lidí se proto stále častěji uchyluje ke kremaci, ale i v tomto případě je nedostatek míst v kolumbáriích, ve kterých se uchovávají urny. Na volné místo v něm si můžete klidně počkat i celých sedm let.
Krom toho se narušují i hluboce zakořeněné tradice vzdávání respektu ke svým zesnulým, kteří by například měli být pohřbení na svahu obráceném směrem k moři a rozhodně by neměli zůstávat v domě po smrti.
Hongkongské hřbitovy opravdu nepůsobí jako klidná místa pro věčný odpočinek, ale spíš jako monumentální betonová sídliště pro mrtvá těla, jejichž návštěva rozhodně není pokojným spirituálním zážitkem.
Jan Králík
