HMS Victory – nejslavnější z válečných plavidel britského královského námořnictva se svou neporazitelnou krásou pyšní dodnes. Vlajkovou loď Horatia Nelsona, na jejíž palubě zemřel během osudné bitvy u Trafalgaru, můžete spatřit v portsmouthském doku.
Po dlouhých šesti letech výstavby, roku 1765, se trup řadové lodi I. třídy HMS Victory, britského královského válečného námořnictva, poprvé dotkl vody. Majestátní plavidlo však vyplulo do bitvy až o více jak dekádu později během americké války za nezávislost roku 1778.
Na samém počátku 19. století, roku 1800, se z HMS Victory, vybavené 104 děly stala vlajková loď legendárního viceadmirála Horatia Nelsona. Britský národní hrdina právě s HMS Victory vyplul během napoleonských válek vstříc nepřátelskému francouzsko-španělskému námořnictvu.
Střet z 21. října roku 1805 se zapsal do historie jako bitva u Trafalgaru. Britové pod Nelsonovým vedením sice vyhráli, ale sám Nelson v ní přišel o život. Když stál na velitelské palubě po boku kapitána Thomase Hardyho, zasáhla jej střela z blízké francouzské lodi Redoutable. Kulka se zasekla v páteři.
Téhož dne, o tři hodiny později, se Nelson těsně před smrtí dozvěděl o vítězství britské flotily. Jeho poslední slova adresovaná kapitánu byla: „Polib mě, Hardy.“ Místo Nelsonova skonu je na palubě vyznačeno dodnes.
Plavidlo o délce téměř 70 a šířce skoro 16 metrů, jež dokázalo pojmout až 850 mužů, kotví od roku 1922 v suchém doku v anglickém Portsmouthu. Na moře sice HMS Victory, vlajková loď prvního námořního lorda, již nevyplouvá, ale i tak se stále drží v aktivní službě – jde tedy o nejstarší loď vůbec nacházející se v činné službě (nejstarší plovoucí lodí ve službě je pak americká fregata USS Constitution z roku 1797).
Jan Králík