Generálmajor se později pokoušel bizarní sbírku prodat novozélandské vládě, ta však o scvrklé hlavy svých bývalých občanů neměla zájem. Bizarní kolekce tak nakonec skončila za vitrínou v newyorském muzeu.
Narodil se na ostrově Madeira vprostřed Atlantiku roku 1840 do rodiny kapitána Britské armády. Horatio Gordon Robley pokračoval v otcových šlépějích a v osmnácti letech nastartoval armádní kariéru. Jeho první vojenskou zastávkou byla Burma (dnešní Myanmar), kde strávil celých pět let.
Právě na daleké Burmě se naplno projevil jeho zájem o etnografii – vyrážel mezi „obyčejný“ lid, pořizoval skici a naučil se místnímu jazyku. Z přátelství s místními buddhistickými mnichy nakonec na jeho rameni vzniklo rudé tetování samotného Buddhy – na dobu poloviny 19. století poněkud kontroverzní čin.
Uchvácen tetováním dálných kultur, ocitl se v „ráji“ když se roku 1863 pracovně přemístil do Nového Zélandu, kvůli participaci ve válkách s domorodými Maory. Kromě pečlivých kreslířských záznamů tradičního maorského tetovaní „moko“, si nakonec zpátky domů odvezl i okolo 40 potetovaných hlav.
Moko tetování
Lidské hlavy zvané „mokomokai“ nebyly odnímány pouze nepřátelům, ale prakticky všem s tetováním „moko“ na tváři. „Moko“ pokrývalo téměř celý obličej a vysloužili si ho pouze vysoce postavení členové maorské společnosti.
Ctěné osobě tak po smrti byla odňata hlava, odstraněn mozek, oči a vyplněny odhalené otvory. Hlava se pak nechala vařit ve vodě, nebo v páře v peci a vyudit na otevřeném ohni. Poslední fází bylo vysušení na přímém slunci po několik dnů a potření žraločím olejem. Mokomokai zůstávaly uložené v dekorativně zdobených krabicích rodin zesnulých a vyndávány byly pouze během posvátných ceremonií.
Robley se rozhodl obstarat co nejvíc exemplářů sušených hlav a i když byl na bizarní sbírku pyšný, roku 1907 ji nabídl k prodeji novozélandské vládě za jeden tisíc liber – ta však odmítla. Okolo 35 hlav (5 nejúchvatnějších si Robley ponechal) tak skončilo v proslulém Americkém přírodovědeckém muzeu v New Yorku.
Jan Králík
